Totalitní praktiky v Evropském parlamentě
1/ Zatímco většina poslanců Evropského parlamentu se vyslovila pro rezoluci podporující evropskou ústavní smlouvu, více než tři pětiny poslanců za ČR ji rozhodně odmítly. Čím si vysvětlujete tuto skutečnost?
Ona to sice byla většina poslanců, ale nebyla tak manifestační, jak euroeuforici předpokládali. Každý čtvrtý poslanec návrh rezoluce nepodpořil.Takže žádná malá hrstka nezodpovědných euroskeptických křiklounů, ale zásadní a mohutná opozice. Ze 24 poslanců, které do Evropského parlamentu vyslala Česká republika, jich 17 hlasovalo proti optimistické rezoluci o Evropské ústavě, tedy 70,8 %. Považuji to za výraz zralosti a zkušenosti české reprezentace. Plníme to, co jsme voličům slíbili před volbami do Evropského parlamentu. Nepodléháme laciným euforickým kampaním. Jsme vybaveni dostatečným odstupem a skepsí, kterou v nás pro podobné příležitosti vybudoval minulý režim.
Jsme z minulosti přecitlivělí na oslavované dokumenty, které jsou předem prohlášeny za svaté a které přijaty být musejí. Jak dokáží velmi špatně napsaný, spatlaný hybrid vydávat téměř za příchod Mesiáše.Hodně bolševicky pak zní výrok sociálně demokratického poslance, že hlasování české reprezentace je ostuda.. Bylo prý přece povinností hlasovat pro. K čemu pak ale parlamentní demokracii, když je předem dáno, že se musí manifestačně volit. Manifestační jednotná volba pro, to už přece máme přes 15 let za sebou.
Nejpodstatnějším rysem tak zvané evropské ústavy je, že její politické postuláty nevzešly jako požadavek od občanů členských států nebo od národních států, ale vytvořila je kasta evropských politiků, kteří s ní spojili svoji budoucnost. Nedemokraticky vytvořený Konvent, který uplatňoval postupy hodně vzdálené od demokratické výměny názorů a rozhodování. Nebyla tu žádná společenská, veřejná nebo státní objednávka. A tak se práce na tak zvané ústavě vhodně schovaly pod roušku zjednodušení právních předpisů Evropské unie, což jistě každý obyvatel v Evropské unii uvítá. Stojí totiž bezradně před několika vagony nepřehledných papírů s regulacemi. Jenže to co vzniklo, je stejně nečitelná směs, pravda o něco kratší, ale zato významně rozšiřující potenciální pravomoci evropských úředníků, pod záminkou zjednodušit pašovaný kontraband evropského superstrátu.
Ústavy zpravidla chrání občana-voliče před politikem. Tak zvaná smlouva zakládající ústavu chrání naopak politiky Evropské unie před občany členských zemí. Víme, že „ústava“ je velmi špatně a narychlo sepsaný hybrid několika typů dokumentů. Dovoluje, aby pod pláštík několika obecných ústavních principů, které do jakékoli ústavy patří, obratně schovali nepřehlednou houšť konkrétních politických ustanovení. Zkuste pak něco v těch konkrétních politických kličkách změnit! Nejde to, je to přece ústava a byla schválena referendy. A čím zmatenější a nepřehlednější hybrid vznikl, tím více volnosti dává úředníkovi Evropské unie k jeho interpretaci.
Povšimněte si, že ani nevíme, jak tomu dokumentu říkat. Co to znamená „Smlouva zakládající ústavu?“ Když je třeba vyvolat nadšení u příznivců, pak se dokument tváří jako ústava, pokud je třeba chlácholit odpůrce, pak je vydáván za pouhou mezinárodní smlouvu.
Česká reprezentace rychle rozpoznala úskalí tohoto nebezpečného a nepotřebného dokumentu. Stejně jako reprezentace Polska a Velké Británie, které také většinově hlasovaly proti rezoluci podporující tak zvanou Evropskou ústavu..
2/ Může mít výsledek hlasování vliv na postavení České republiky v rámci Evropské unie?
Patrioti Evropské unie se pokoušejí nalepit každému odpůrci oné slátaniny, zvané euroústava, nálepku nepřítele Evropy. Jak laciné! Současně se snaží vytvářet dojem, že nastane katastrofa, srovnatelná s tsunami, konec světa nebo alespoň Evropy, pokud ústava nebude schválena. Konec světa se konat nebude. Evropská unie existuje a žádnou ústavu nemá. Máme Nicejský systém, který jsme ještě v úplnosti ani neuplatnili a který třeba naší republice dává podstatně vyšší rozhodovací sílu v EU než „euroústava.“ Pokud v referendu nebo jiným způsobem ústavu odmítneme a zachováme tak alespoň částečnou suverenitu naší země, nebudeme zdaleka sami. Nebudeme ostrakizovaný vyvrhel, jak se snaží varovat euronadšenci. Za svobodné rozhodnutí občanů této země nebudeme trestáni. Jen ten nedokonalý dokument nebude platit. Musí být schválen ve všech zemích, tedy jednomyslně. A pokud by se snad Evropská unie pokusila nás potrestat za náš zdravý rozum, pak by to mělo jednu výhodu. Poukázalo by to na to, že korektní pravidla, na která Evropská unie tak ráda odkazuje, neplatí! I to je pro budoucnost cenné poznání.
Ale sami v našem případném odporu vůči „euroústavě“ nezůstaneme. Ve Velké Británii, a to je v EU opravdu těžká váha, se 68 procent obyvatel konstantně vyjadřuje, že bude hlasovat proti. Minimálně půl na půl je situace v Polsku, nejistá je v Dánsku…
3/ Evropský parlament vyčlenil více než osm milionů EUR na kampaň vysvětlující aspekty evropské ústavní smlouvy. Domníváte se, že alespoň část těchto prostřeků se dostane k těm, kteří evropskou ústavní smlouvu odmítají, aby měli možnost v rámci demokratické diskuse seznámit veřejnost se svými názory a argumenty? A že v průběhu schvalovacího procesu v jednotlivých zemích EU může dojít k posílení odpůrců evropské smlouvy a že tato dokonce nebude v některé zemi schválena?
Od dob komunistického režimu jsem nezažil nic podobného. Dechovka, hurááá transparenty, slavnostní výzdoba. Všude nápisy a transparenty oslavující euroústavu. Tak vyhlížel v Evropském parlamentu den, kdy jsme hlasovali o rezoluci, podporující tento dokument. Z peněz, které i my odesíláme do EU se vyrábělo organizované nadšení. Nikde ani stopa po alternativním názoru.
A když tajemnice mého kolegy z politické frakce Toma Natrasse nesla parlamentem svému poslanci transparent „Not in My Name“ vrhla se na ni ochranka, strhla ji na zem, pokoušela se jí vyrvat transparent, zkopala ji a zranila jí ruku. Na půdě demokratické instituce, parlamentu, smělo znít jen unisono, ať žije euroústava. Byl jsem otřesen. A tak vím, že z těch osmi miliónů euro, vyčleněných na kampaň o ústavní smlouvě nebude ani cent věnován na alternativní pochybu o tomto dokumentu. I to berme jako užitečnou a účinnou lekci o Evropské unii.
Ale oproti kolegům z dosavadních zemí EU máme přece jen výhodu, máme gnosi. Známe to, neskáčeme na to. Jsme proti umělému nadšení proočkováni předchozím režimem.
Rozhovor pro Parlamentní listy leden ´05