Stavba mešity v Berlíně dráždí, spory rostou
Sedmašedesátiletá Helga Schandlová říká, že nemá nic proti muslimům. Desítky let se s nimi potkávala na mnichovském tržišti, kde prodávala.
Plány na stavbu mešity nedaleko barokního katolického chrámu ji ale vyvedly z klidu. Postavila se do čela protestní kampaně.
“Je to provokace,” řekla novinářům. Přítomnost muslimských svatostánků v srdci německého katolicismu pokládá za něco nepřijatelného. “Nemá to nic společného s vyznáním, muslimové se snaží tuto zemi ovládnout,” tvrdí.
Není jediná, koho začíná rostoucí počet mešit znervózňovat.
Plánované muslimské centrum dráždí i obyvatele východoberlínské čtvrti Pankow. Západní Berlín si zvykal na muslimy, původem převážně z Turecka, po čtyři dekády. Bývalý východní Berlín takovou zkušenost nezažil, proto teď plány na novou mešitu tamní obyvatele překvapily.
Berlínští muslimové chtějí postavit dvoupodlažní budovu s dvanáctimetrovým minaretem na místě bývalé továrny. Občanské sdružení, které proti stavbě bojuje, argumentuje, že dosud ve čtvrti žádní muslimové nežili. Obávají se proto masívního přílivu militantních islamistů.
“Zpočátku jsem se jim snažil porozumět,” řekl agentuře Reuters Joachim Swietlik, šéf protestního občanského hnutí. “Když jsem prostudoval jejich radikální stanoviska, začal jsem bít na poplach.”
Kampaň proti mešitě podepsalo 90 procent starousedlíků. Nikdo z nich nechápe, proč by v okolí měla stavba vyrůst. “Žádní muslimové tady nežijí,” říká Swietlik.
Podobné otázky zazněly i v Mnichově. Onder Yildiz, duchovní autorita tamních Turků, to nechápe. “Mešita hned vedle křesťanského kostela, to přeci není nic špatného, prohlubuje to dialog mezi náboženstvími,” říká.
Německé křesťany to ale nepřesvědčilo. Nevěří, že druhá strana má zájem o kulturní obohacení. Ptají se, proč tedy muslimské země zakazují křesťanské mise a kriminalizují odlišná vyznání.
Mají obavy, že příliv muslimských věřících omezí bavorské tradice. “Život se tady vždy odvíjel mezi vepřovými hody a pivem. Muslimové odmítají oboje,” varuje petice občanského sdružení.
Mešity stojí v Německu desetiletí, v posledních letech ale přibývají rychlejším tempem. Úřady evidují v zemi 120 mešit a asi dva tisíce modlitebních místností. Dříve náhodný chodec islámské centrum ani nepoznal. Dnes se stavby snáze identifikují, působí sebevědoměji. Odráží to pocity německých muslimů. V první generaci uslilovali jen o skromné živobytí, později se snažili založit vlastní firmu, dnes se touží duchovně emancipovat. To mnohé Němce děsí.
Kontroverzí přibývá. “Kdykoli přijdou muslimové se svými plány otevřít novou mešitu, začínají nesmiřitelné spory,” říká akademik Claus Leggewie, expert na evropský islám.
Protesty se obvykle zaměří na technické problémy, jako je třeba zrušení parku kvůli místům na parkování. Pod tím ale doutná vážný kulturní spor. Potvrzuje to i dopis, který dostala protestantská duchovní Andrea Borgerová.
“Co budete dělat, až Vaší dceři zakážou chodit na ulici bez islámského šátku?” stálo v něm.
http://info.pravdaoislamu.cz/