Nebezpečí terorismu? Byrokraté z EU nás ochrání…
Evropou obchází strašidlo k..., pardon terorismu.Tak jsem se prokousal návrhem novely zákona o zbraních a střelivu a udělalo se mi jaksi nevolno. Nebylo to však pouze z pohledu na osvícené návrhy našeho úřednictva, ale spíše z toho, na co vše se dá nabalit strašák terorismu a čím vším nás dnes naše vlády straší a tím nemyslím pouze tuzemskou vládu, ale i Evropskou komisi, potažmo vlády jiných evropských zemí i USA. A musím zde říci, že mě popadla hrůza.
Naše vrchnosti totiž vždy reagují až v momentě, kdy se něco stane a pokud se podíváme na jejich reakce, tak jsou hodně varující. Vyskytne se někde nějaký šílenec, který si opatří zbraň – výsledek, vrchnost zakáže zbraně všem pod záminkou, že se tím stará o veřejné blaho a bezpečí. Vrchnost samozřejmě nedbá o naše blaho, potažmo bezpečí, ale jde jí jenom o rázné a líbivé gesto vůči veřejnosti. Ta si pak může říci: „..vida, jaké máme rázné politiky..!!“ a nikoho již pak nezajímají důsledky. Pak se ozve hlas volajících na poušti, poukazující na katastrofu, ke které ten který zákaz vedl. Takový hlas je však vždy rázně umlčen- to byste chtěli, aby zase někdo takový jako... (dosaďte, co libo) vraždil vás, vaše děti atd. atd. Tím se celá záležitost smete a vrchnost opět vypadá rázně a akčně. Že ovšem politici a orgány státní moci selhávají je krásně patrné z tragického případu, který se nedávno odehrál v SRN. Mladík vtrhnul do školy a začal střílet. Jak se ukázalo nelegálně drženou zbraní a navíc měl i nelegální výbušninu. Tak to by bylo v pořádku, tomu se nedá zabránit řekne si spořádaný občánek, ale jaksi na pozadí toho všeho zanikne fakt, že dotyčný měl mít následující den soud za nelegální ozbrojování. A teď jsme u jádra pudla. Policie a státní orgány vědí, že dotyčný je nelegálně ozbrojen. Důkazů je dost-má jít před soud. A co udělá v této chvíli státní mašinérie? NIC, jedno velké NIC. Prostě čeká, co se stane. Žádná domovní prohlídka atd. Až po tragedii začali politici našich sousedů, potažmo Evropská komise jednat. Kdo si však myslí, že se zamysleli nad efektivitou své státní správy, je na omylu. Oni zjistí, že dotyčný hrál počítačovou hru Counter Strike a že ji hrál náruživě. Tak se vymyslí, že by se měla tato a jí podobné hry zakázat. A hned je zde akce pro občánky. Nikdo nemluví o tom, že bychom se měli zamyslet nad činností policie, ev. soudů. Ne, to není zajímavé. Ale co je zajímavější, je opět zasáhnout do životů lidí Vzít jim právo svobodné volby, zda budou hrát hloupé hry nebo nebudou. Mimochodem, když jsme již u těch zákazů, nedávno jistý veleduch za oceánem zjistil, že arabští teroristé používají hru Battlefield jako trenažér útoků proti americkým a jiným jednotkám. Reakce-zakážeme tu hru. Že to je samozřejmě nesmysl, protože ti, kdo ji chtěli mít, ji již dávno mají, to již opět nikoho nezajímá.
Teroristé útočí na letadla. Opět se nikdo nezamýšlí nad prevencí, ale vždy se reaguje až po maléru. Malý příklad z historie. První únosy byly páchány s palnou nebo sečnou zbraní – reakce: zakážeme nosit na paluby letadel zbraně a nože. Inu dobrá, to se dá ještě pochopit i když na letištích nám předvádějí hlavně divadlo pro cestující, aby jaksi měli pocit, že se něco děje. Vše vypadá akčně a vzbuzuje dojem bezpečí. No a co dále. Máme pokus o propašování výbušniny do letadla v botě. Tak se budeme zouvat, objednáme více detekčních přístrojů a ty to poplatníku, cestující apod. zaplať. Pak se objeví pokus o propašování tekutých výbušnin na palubu. A reakce: zakážeme nosit na palubu tekutiny. Je to k ničemu, ale evropští komisaři vypadají, že jsou rázní a akční. Již za několik dní po přijetí nových bezpečnostních opatření na letištích se zjistí, že lumpové konečně kápli na to správné místo. Každý člověk má svou cenu, což zjistili v SRN, kde jim teroristé chtěli na palubu letadla propašovat bombu tak, že prostě podplatí někoho, kdo má přístup k letadlům a ten tam tu výbušninu/zbraň uloží. A teď najednou není ani náznak pokusu o akční činnost – tady totiž stojíme tváří v tvář faktu, že proti korupci se nedá dělat nic jiného, než ozdravit společnost, tak aby ji v zásadě odmítala. Proti takovým ozdravným procesům ovšem přímo směřuje veškerá činnost všech úředníků a politiků – oni nechtějí zdravou sebevědomou společnost, ale stádo přežvykujících hovad, která se dají snadno ovládat no a to jaksi z historie víme, že u svobodných lidí nejde. On totiž svobodný člověk také počítá s tím, že život je riziko a tudíž má mít v rámci své svobody i právo na riziko. Zvíře chované v kleci není schopno života na svobodě. My se již začínáme takovému zvířeti i s naší civilizací podobat.
Za povšimnutí zde stojí fakt, že např. nejbezpečnější letiště je Tel Avivské. Důvod? Izraelci nekonají jako evropští a američtí politici a úředníci, ale přemýšlejí a podrobují lidi spíše psychologické analýze než technickým procedurám. Mluví s vámi a teprve když se jim něco nezdá, začnou detailní prohlídku. Má to svou logiku a rozhodně je to účinnější než naše stále dražší pokusy. Izraelci totiž jednají proaktivně zatímco naši úředníci a politici reaktivně a rozdíl je opět patrný.
Co je ovšem největší hrozbou pro nás a naší bezpečnost, to nejsou teroristé, ale úředníci. Příkladem, nad kterým se ovšem nikdo nepozastavil (je zajímavé, že novináři to nechali úplně nepovšimnuto), je fakt, že jsme omezováni na základě neveřejných zákonů a nařízení. (Tak a teď bych moc rád viděl, jak mi někdo vysvětluje, že neznalost zákonů neomlouvá.) Konkrétně: Nařízení komise (ES) č. 1546/2006 ze dne 4.10.2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti obsahuje Článek 1, který odkazuje na Článek 3 ES 622/2003 a říká, že příloha tohoto nařízení je tajná a nezveřejňuje se. Podepsán Jacques Barrot, místopředseda. A teď to máme. Jsme omezováni, pomalu svlékáni, vydíráni (pití nesmíte mít a na letišti za bezpečnostní kontrolou, láhev dobré vody o obsahu 0,33l stojí 95 Kč) atd. na základě tajného nařízení. To ale již můžeme být omezeni v čemkoliv, protože vlastně jsme všichni vinni a nevíme čím. No, na tohle ani soudruzi nepřišli. Pouze se opět o kus přibližujeme Orwellovi a 1984. V divadelní hře A. Camuse Caligula je krásně řečeno: „...všichni jsou vinni, protože jsou mí poddaní...“ No není to krásné? A co na to tisk, právníci, ústavní soud apod.?? NIC, jedno velké NIC.
V tomto světle pak ale vypadá jinak i fakt, že např. ve Velké Británii za vlády p. Blaira vymysleli 3000 nových trestných činů: např. je trestným činem i to, že nedáte před odjezdem na dovolenou sousedovi klíče od domu a začne Vám náhodou houkat alarm. Samozřejmě alarm houká, ale čacká policie se nestará o váš dům, ale o to, zda jste sousedovi dali klíče, aby to nerušilo...A pak se divíte, že ve spojení s úplným zákazem zbraní ve VB neklesá kriminalita??
Ono vůbec se s bezpečností dá svést cokoliv. Takové praní špinavých peněz. To se vymyslela různá omezení a prokazování, evidence atd. atd. Stojí to všechno hromadu peněz, ale za povšimnutí stojí fakt, že nikdy nikdo nepodal objasnění kolika trestným činům se díky těmto omezením zabránilo, kolik prostředků bylo zadrženo, potažmo vráceno, kolik zločinů objasněno. Všelijaké tajné služby však stále volají po nových a nových pravomocech a nových možnostech. To je však silně varující příznak. Neboť přílišný vzrůst moci a přístupu k datům o občanech, firmách apod. vede dříve či později k diktatuře. To, že nám politici nakukávají, že to nejde, že je parlamentní kontrola apod., to je pouze k smíchu, jestliže vidíme, jak politici fungují.
Na ulici se montují stále nové kamery, ale to nám jaksi nepomůže, protože to je opět reaktivní prostředek. Proaktivně-preventivně by působili policisté v ulicích, ale to by to muselo fungovat jako za císaře pána. Stačila jim píšťalka a slyšeli se, protože jich bylo dost k tomu, aby město pokryli. Pak se není třeba divit, že zloduši si museli vše dobře rozmyslet. Dnes je to k smíchu, opět. Jednou za týden projede nějakou oblastí policejní auto a hotovo. No a pak voláme strážce zákona k maléru. To však již je reakce a navíc pozdní.
Když si tak promýšlím ta různá omezení a nařízení, napadá mě: je toto ještě vůbec svobodná společnost, je toto tzv. demokracie nebo nás již ovládají partičky, strany a klany všeho možného druhu? Ty z laskavých čtenářů, kteří dočetli až sem, prosím za prominutí, že jsem tak dlouho povídal.
Zdeněk Blažek
www.gunlex.cz