Evropská ústava je pro nás nevýhodná
Smlouvy se uzavírají tehdy, pokud jsou výhodné pro všechny zúčastněné strany. To se o navržené Evropské ústavní smlouvě říci nedá.
Obezřetnější při schvalování Evropské ústavy bychom měli být o to více, že se nejedná o běžnou smlouvu, ale o ústavní smlouvu, která určuje pravidla rozhodování o tisících směrnic, nařízení a rozhodnutí, které budou v EU následně vznikat a které budou závazné pro Českou republiku a její občany.
Předně je třeba si uvědomit, že schválením Evropské ústavy by byla zrušena pravidla rozhodování v EU, která jsme schválili v referendu o vstupu do EU, a začala by platit pravidla nová. Po prostudování návrhu Evropské ústavy musím konstatovat, že schválením návrhu Evropské ústavy bychom se vzdali mnoha práv, aniž bychom za to cokoliv získali.
V tom je obrovský rozdíl oproti našemu loňskému referendu. Když jsme vstupovali do EU a schvalovali v referendu Smlouvu o přistoupení, byla to volba něco za něco. Na jedné straně jsme se vzdali práva určovat si zákony podle svého a zavázali jsme se akceptovat směrnice a regulace Evropské unie a zavázali jsme se platit příspěvky do EU. Na druhé straně jsme získali bezcelní přístup na evropský trh, získali jsme právo žádat o evropské dotace a získali jsme právo hlasovat v evropských institucích a podílet se tak na tvorbě evropské legislativy. V referendu jsme mohli zvažovat, zda výhody převažují nad nevýhodami. Nyní je nám předkládán návrh euroústavy, kde se pouze vzdáváme dalších práv a nic za to nezískáváme. Bylo by tudíž naprosto nerozumné, aby Česká republika s takovým návrhem souhlasila.
Nové pravomoci pro EU na úkor České republiky
Dnes existují desítky oblastí, kde má EU pravomoc pomocí směrnic a nařízení určovat zákony platné na českém území. Týká se to regulací v oblasti zemědělství, životního prostředí, spotřebních daní, zahraničního obchodu a mnoha dalších. Polovina zákonů, které prochází českým parlamentem, jsou de facto jen přepisy evropských směrnic.
Evropská ústava rozšiřuje pravomoci EU o řadu nových oblastí. "Sociálně tržní ekonomika" se stává oficiální doktrínou EU (článek I-3). Evropskému soudnímu dvoru se dává absolutní pravomoc vykládat obrovské množství tzv. sociálních práv definovaných v Chartě základních práv, která je součástí Evropské ústavy. Zde najdeme taková vágní práva jako např. právo na "spravedlivé pracovní podmínky."
Mezi cíly EU je nově zařazena např. "mezigenerační solidarita" či "ochrana práv dětí". Znamená to, že nově by EU mohla určovat podmínky důchodového pojištění či regulace věku, od kdy je legální pracovat. Do kompetence EU návrh ústavy předává "koordinaci sociální a zdravotní politiky" (článek III-107) či oblast sportu (článek III-182).
Zrušení práva veta v Radě ministrů
Stále existuje řada oblastí, které EU může regulovat pomocí směrnic a nařízení, ale jen tehdy, když se Rada ministrů EU pro danou regulaci shodne jednomyslně. Český ministr tak může v Radě pro nás nevýhodný návrh vetovat. Navržená Evropská ústava ruší v mnoha oblastech princip jednomyslnosti a rozšiřuje tak okruh oblastí, kde bude Česká republika přehlasovávána.
Oproti současnému stavu se z jednomyslnosti do většinového rozhodování převádí na 50 kompetencí. Nově bychom tedy mohli být přehlasováni ve stanovení kritérií pro přidělování strukturálních fondů či ve stanovení úrokových sazeb nebo minimálních rezerv bank.
Zmenšení váhy českého hlasu v Radě
Před vstupem do EU Česká republika pracně vyjednala, že při většinovém hlasování v Radě ministrů disponuje český ministr 12 hlasy z 321 a že směrnice nebo nařízení je přijata tehdy, vysloví-li se pro návrh 232 hlasů (např. Německo, Velká Británie, Francie a Itálie mají po 29 hlasech z 321).
Návrh Evropské ústavy ale předpokládá, že se mechanismus většinového hlasování změní v neprospěch České republiky. Evropská ústava mění váhy hlasů tak, že hlas českého zástupce snižuje na polovinu a váhu Německa zdvojnásobuje. Ve stávajícím systému disponuje německý zástupce 29 hlasy z 321 (9 %). Podle ústavy by hlasy měly být váženy podle velikosti populace, čímž se německý hlas zvyšuje na 18%. O německé zisky se snižuje hlas ostatních. Kvórum pro schválení směrnice se navíc snižuje ze 72% vážených hlasů na 65%. Jinými slovy, v rámci nového hlasovacího systému bude pro Německo a Francii ještě snazší prosazovat další celoevropské regulace nebo blokovat vynucování pravidel Paktu stability a růstu. Novým způsobem hlasování by EU mohla např. stanovovat minimální požadavky v oblasti pracovních podmínek či dokonce nařizovat účast odborů na řízení firem (článek III-104), pravidla zemědělské politiky atd.
EU získává pravomoc přivlastnit si další pravomoci
Evropské orgány získají evropskou ústavou právo měnit samu ústavu. EU se tak stává de facto státem, který již nepotřebuje na změnu pravidel rozhodování souhlas členských států. Orgány EU – jmenovitě Rada EU – dostávají nově moc měnit samotnou ústavu, tj. dále měnit hlasovací moc jednotlivých subjektů EU, přeřazovat další oblasti do většinového hlasování atd. K ratifikaci ústavních změn (změn pravidel rozhodování) nemá být napříště nutné uzavření nové mezistátní smlouvy. To je naprosto fundamentální změna, která činí z EU skutečný nadstát.
Současná možnost ukončit členství v EU jednostranným vypovězením mezinárodní smlouvy (pro nás Smlouvy o přistoupení), je nahrazena možností ukončit členství pouze sepsáním vzájemné dohody o vystoupení mezi zájemcem o vystoupení a Evropskou unií.
Současné podmínky našeho členství v EU, které jsme přijali Smlouvou o přistoupení, nejsou pro Českou republiku dobré, jsou ale rozhodně lepší než to, co nabízí předložená Evropská ústava. Evropskou ústavu proto musíme jednoznačně odmítnout.
Převzato z 51 pro