Evropská ekonomika se neočekávaně propadla, klopýtá v dálce za USA
Hospodářský růst zemí eurozóny překvapivě ztrácí na tempu. Ve čtvrtém kvartálu loňského roku oslabila jak německá, tak italská ekonomika, jež dohromady vytvářejí téměř polovinu HDP eurozóny, uvedla agentura Bloomberg.
Hrubý domácí produkt zemí, které používají euro, vzrostl mezikvartálně pouze o 0,2 procenta, když v posledním čtvrtletí dosáhl úrovně 0,3 procenta. Konstatuje to zpráva Evropského statistického úřadu, která byla zveřejněna 15. února 2005. Ekonomičtí experti, v průzkumu oslovení agenturou Bloomberg, přitom čekali mezičvrtletní růst až o polovinu vyšší, 0,4 procenta.
Spotřeba a investice jsou v Německu a Itálii bržděny zejména poměrně vysokou úrovní nezaměstnanosti. Relativní chabost těchto ekonomik nejvíce přispívá k hospodářskému zaostávání „eurolandu“ za ekonomikou USA. V posledních třinácti letech tak meziroční růst amerického HDP předčil ve dvanácti případech meziroční vzestup ve výkonnosti „evropské“ ekonomiky.
„Hlavním problémem je nedostatečná poptávka firem po pracovnících na plný úvazek,“ tvrdí Holger Schmieding, jeden z šéfů pro ekonomiku EU u londýnské pobočky Bank of America. „To, co Evropa potřebuje, je oživení v domácí poptávce,“ dodává.
A autor se ptá: Je ekonomika eurolandu schopna oživit domácí poptávku, když jsou v podstatě zvýhodňovány pouze velké společnosti, často tzv. národní šampióni, zatímco drobný podnikatel – živnostník, motor domácí poptávky, je zavalen tunami regulací, kvót, směrnic a daní? A pokud toho schopna není, k čemu nám pak je projekt Evropské unie z čistě ekonomického pohledu? Vždyť i dlouhodobé prognózy vypadají jako níže uvedený graf – USA stále v nedohlednu.
