Klaus: Zdravý vztah člověka k národu a patriotismus není nacismem a rasismem
…nemohu souhlasit s redukováním (či karikováním) zdravého vztahu člověka k národu a k občanskému vlastenectví (patriotismu) na nacistické „půdu a krev“, na rasismus, na úzce etnické pohledy na vyvolenost těch či oněch národů či ras, a na jejich oprávněnost dominovat či dokonce řídit svět. Milujeme svou vlast z řady důvodů. Z pocitu vzájemně sdílených hodnot, z pocitu úcty k našim předkům, ze společně prožité a leckdy protrpěné minulosti, ze společné kultury, v neposlední řadě i jazyka a z mnoha dalších věcí. Někteří z nás to sice možná automaticky přijímají ve své každodenní, „přízemní“ činnosti, ale začnou-li psát článek, pronášet projev, mluví úplně jinak. Říkají, že státy vznikly náhodou, dočasně a uměle, že je oslabování národní suverenity pozitivním jevem, že jsou vyšší, univerzální ideály, kterým je třeba dát přednost.
Nemohu s tímto univerzalistickým levicovým snem souhlasit. Je v tom pachuť celosvětového egalitářství , je v tom pachuť solidarity proletariátu (který se konečně spojí), je v tom zájem nové třídy nadnárodních byrokratů, kteří nevěří v trh a kteří chtějí řídit, regulovat, plánovat, tentokráte konečně „globálně“.
V tom však není Česká republika nijak zvláštní. Evropa i Amerika, tedy celý Západ, uvažuje bohužel stejně. My jsme možná – po půlstoletí proletářského internacionalismu- na tyto věci poněkud přecitlivělí.
Z knihy Občan a obrana jeho státu