Možná nebudou všichni čtenáři vědět, přestože tahle informace není moc daleko za horizontem školské biologie:
Zatímco s oběma rodiči máme se stoprocentní jistotou (pominu-li vtípky o tom pánovi ve skříni) společnou polovinu genetického materiálu, a jinak to ani být nemůže (pro zjednodušení pomíjím různé genetické průšvihy), u sourozenců je tomu jinak. Mohou mít teoreticky společných od 0 do 100% genetického materiálu (ta 100% shoda by ovšem vylučovala různost pohlaví). Tou stoprocentní shodou nemyslím jednovaječná dvojčata (ta jsou v podstatě přirozeně vzniklým klonem), ale to, že by se sešly identická spermie s identickým vajíčkem, jaké už tu jednou byly (u těch vajíček je pravděpodobnost velice malá, ale počet chromozomálních kombinací při vzniku spermie, pokud zanedbáme výměny genů mezi chromozomy, je menší než počet spermií v jedné porci ejakulátu zdravého muže; jinými slovy, prakticky všichni plodní muži mnohokrát za život vyrobí jak spermie, které jsou geneticky identické, tak i takové dvojice spermií, které nemají ani jeden společný gen). Sourozenci tedy mají v průměru 50% genů společných, ale v rámci této statistiky se vyskytují i takové dvojice, které mají společnou cca 1/4 genů (jako bratranec a sestřenice, kteří se v řadě zemí, snad i u nás, vzít mohou) a nebo ještě méně.
Takže paušální odsuzování takového vztahu je z biologického hlediska nesmysl.