reklama
reklama
BulletPřihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

BulletInformační servis
Zasílání novinek e-mailem
BulletČlánky autora
BulletVyhledávání

BulletReklama
Václave, stojíme za tebou
BulletReklama
www.tv7.cz
BulletPočítadlo dluhu
BulletStáhněte si knihu
BulletDoporučujeme knihy
Lukáš Petřík - Konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana

Margaret Thatcher: Umění vládnout

Peter Schweizer: Reaganova válka

Gonzalo Vial: Pinochet

Evropské otazníky

Křesťanství a ateismus

Jak katolická...
BulletPrůzkum
Měla by Česká republika vystoupit z EU?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď

BulletPoliticky nekorektní trička
Objednejte si politicky nekorektní trička
BulletReklama
BulletReklama
BulletDoporučujeme
Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Desatero Mladé pravice

Pat Buchanan

Ron Paul

Hnutí pro život

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Standing Together with Israel

Československo 2008 tour

Učitel financí

Bůh, nebo vlastně příroda, dopřej Royalové vítězství!

Autor: Finrod Felagund | Publikováno: 21.4.2007 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace

Úpadek francouzské civilisace, kultury, filosofie a osvícenství, kterému někteří říkají Velká francouzská (a někteří mylně dodávají buržoasní) revoluce, započal dosti vleklou společenskou krisi, v níž se od té doby Francie takřka permanentně s výjimkou světlých chvil, v nich zazářily hvězdy Georgese Bidaulta, Charlese de Gaulla a ano, i Napoleona Bonaparteho. Proč mluvím o Napoleonovi? Ač Korsičan nešlechtického původu, přesto dokázal alespoň na chvíli vrátit Francii noblesu v podobě císařství, obnovení aristokracie a elitistické hierarchie v době, kdy uklízel trosky jakobínské ochlokracie.

Ano, dá se říci, že velké krise mohou národy svést ze špatně nastoupené cesty a ukázat jim ono cimrmanovské „tudy ne, přátelé“. U většiny národů to tak dokonce funguje, ovšem evidentně ne u Francouzů. Francouzi přežili první světovou válku, režim z Vichy, druhou světovou válku, oslabení vlivu, ztrátu kolonií, krvavé boje v Alžíru a v Indočíně, a přesto všechno se až na již výše jmenované výjimky nezastavili a neřekli si: „kde jsme udělali chybu?“ Loni Francie opět hořela požáry mnoha aut, autobusů, škol, úřadů a dalších „cílů“ rozzuřených „mladíků“.

Ekonomika Francie je, pokud pomineme navoněnou a naleštěnou slupku v podobě technologického zázraku jako je TGV či nového dálničního mostu v Provence ve vážné krisi, čelí vysoké nezaměstnanosti, zadluženosti a odlivem elit, zejména do Velké Británie a Spojených států. Na první pohled ideální šance pro liberální a pravicové reformy. Jenže nemá už tato vláda, sama o sobě na francouzské poměry dost pravicová, dost silný mandát? A přece se reformy nedějí, protože jakýkoliv pokus o ně je kvitován masovými stávkami a demonstracemi, občané nechtějí vidět, že stát už na jejich výhody jednoduše nemá a že peníze se jen tak z ničeho nic netisknou. Francie si zvykla stejně jako mladý ruský „bohatýr“ v Gogolově Revisorovi na blahobyt, kterého se musí stůj co stůj držet, i když už na něj nemá peníze. Lze předpokládat, že sebesilnější vláda, která by chtěla udělat sebelepší reformní program, neuspěje, protože narazí právě na ty, kterým utahování opasků nevoní.

Jedinou cestu k liberálním reformám vidím přes socialistickou zkázu, neboť je to právě socialismus a jeho metody (neklade-li se jim odpor), který nejlépe ukáže lidem potřebu volného trhu, svobody a pravicové liberálně-konservativní demokracie. Neboť domnívám se, že stejně jako za Allendeho v Chile, stejně jako dnes v Bělorusku, budou zhýčkaní lidé preferovat aby o ně bylo postaráno před svobodou a ideami ekonomického liberalismu či konservativními hodnotami. Proč se drží v Bělorusku Lukašenko stůj co stůj? Ne proto, že falšuje volby. On je sice falšuje, ale vyhrál by je i kdyby je nefalšoval. Prostí lidé uvyklí na sociální stát, který se postará „od kolébky po rakev“ si neumějí představit, že by se takové berličky mohli zbavit. Stejně jako pro většinové Bělorusy je důležitější, že mají plné obchody a důchody ve výši průměrného platu, nežli svoboda a důstojnost, tak stejně je tomu i v případě Francouzů.

Mladí Francouzi se nechtějí vzdát výhod, neboť argumentují slovy, že měli-li výhody jejich rodiče, oni mají automatický nárok také. Makroekonomické souvislosti jim bohužel už nedocházejí. Proto podporuji paní Royalovou a doufám, držím jí palce, aby zvítězila, neboť jedině skrze destrukci, úplný rozvrat ekonomiky, který bude citelný i v obchodech, kde lidé nakupují základní potraviny, skrze bídu a nestydím se říct – hlad – vede teprve cesta k liberálním reformám a k nastolení normálního tržního prostředí. V zemi, kde je volný trh a ekonomický liberalismus strašák to, řekl bych, ani jinak nejde.

Nicolas Sarkozy by byl dobrý president. Ano, v normální zemi, kterou Francie jednoduše není; a Francie si ho nezaslouží. Má vesměs dobré ideje (ekonomické, zahraničněpolitické, společenské), nicméně možnost jejich prosazení v současné francouzské společnosti vidím jako takřka minimální, a Sarkozyho presidentství by bylo pouze mrháním sil schopného člověka, které by přišly vniveč a toliko by prodloužily agonii, v níž se současná francouzská společnost nachází.

Bon courage, France! Bon choix! Votez Madamme Royale!

reklama
1301 čtenářů | 7 komentářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Komentáře


Re: Bůh, nebo vlastně příroda, dopřej Royalové vítězství!
(Josef, 21.4.2007 23:00:23)
Odpovědět
To je dobry postreh! Dobre napsano - gratuluji!
Re: Bůh, nebo vlastně příroda, dopřej Royalové vítězství!
(jj, 22.4.2007 9:44:01)
Odpovědět
ovšem jak známo ,čím větší chudoba tím více lidí volí levici takže si levice svou destrukcí ekonomiky prostě jen vyrábí další voliče - možná proto mají levičáci heslo "čím hůře,tím lépe" - a až to všechno kvůli nim zkrachuje tak jsou ještě schopni prohlásit: vidíte demokracie a trh nefunguje ,je třeba zavést socialismus řízený moudrou vševědoucí elitou která se o vás postará (tím budou pochopitelně myslet sebe) - tam někde je logika jejich jednání ...
Re: Bůh, nebo vlastně příroda, dopřej Royalové vítězství!
(Finrod Felagund, 24.4.2007 17:11:48)
Odpovědět
Takový konec by také nemusel být špatný - podívejme se na to: ve Francii by nastala komunistická diktatura, kterou by sotva mohla EU trpět (tohle by bylo doufám i na ni moc, i když s EU jeden nikdy neví). Členství FR v EU by tedy bylo pozastaveno nebo zrušeno, což by se positivně projevilo na odvodech do unijního rozpočtu. Druhým aspektem by bylo, že centrálně plánovaná ekonomika s tvrdými totalitními praktikami, která by tam vydržela takových 30-40 let by Francii natolik srazila na kolena, že po konci takové totality by Francie musela objevit význam jednoho kouzelného slovíčka - a sice pokory. Pokory vůči ostatním zemím a musela by zahodit svůj šílený egocentrismus. Ostatně si myslím, že tradiční odpor Francie ke všemu anglosaskému a nově se objevující odpor ke střední a východní Evropě (protože začíná pomalu ale jistě uplatňovat anglosaský model ekonomiky) je do velké míry příčinou francouzské krise.
Re: Bůh, nebo vlastně příroda, dopřej Royalové vítězství!
(jj, 24.4.2007 19:03:26)
Odpovědět
spíše by to skončilo stejně jako ve 30 .letech kdy se dostal k moci Hitler jako reakce na Extrémní levici - pro levičáky je i toto úspěch jelikož pro ně je skutečnou noční můrou pravicová demokracie kde nikdo na nikom neparazituje a nikdo nikoho neterorizuje( v takovém státě jsou levičáci nadbyteční a tudíž odsouzení jakožto nepoužitelní žvanilové k náštěvě úřadu práce a k podřadným pracem s podřadným ohodnocením- a oni to moc dobře vědí- ostatně není náhoda že naprostá většina levičáků se téměř ihned po Hitlerově převzetí moci stala přesvědčenými nacisty jelikož velice rychle pochopili že Hitlerův "ultrapravicový" hnědý socialismus jim dává stejnou možnost parazitovat jako ten jejich rudý)
Re: Bůh, nebo vlastně příroda, dopřej Royalové vítězství!
(Martin Horák, 25.4.2007 12:48:50)
Odpovědět
Jen připodotýkám, že i narůst socializmu např. v Americe za Roosevelta, byl úspěchem levicového triku - tj. tvrzení, že ekonomická krize je důsledkem volného kapitalizmu. Přitom, jak popisuje např. Friedman, byla ve skutečnosti důsledkem zásahů FEDu, tedy státní instituce, která byl zřízena proto, aby zabránila opakování hospodářského poklesu z roku 1911.
Je to stejný postup jako ve vztahu k islámu, když se v reakci na islámský terorizmus přijímají levičáci opatření proti "islamofóbii".
Také fandím té socialistce
(Jiří Zahrádka, 23.4.2007 10:17:15)
Odpovědět
Roayalová se vyjádřila, že chce další smlouvu o EU zase protáhnout referendem (nikoli jen parlamentem, jako Sarkozy). A také se myslím vyjádřila, že "nová euroústava" má obsahovat více článků o sociálních jistotách, to že jí zajistí podporu Francouzů.

No a já, jako eurokritik, si říkám: skvělé! Kdyby si totiž Franckové prosadili levicové změny do euroústavy, myslím, že by to euroústavu učinilo ještě méně přijatelnou pro Brity, možná Holanďany, značnou měrou také pro ČR. Takže by ten papír možná prošel u Francků, ale tím spíše by neprošel v jiných zemích.

Naproti tomu Sarkozyho pojetí "minismlouvy" by mělo větší šanci na kompromis napříč státy EU. A já mám pořád obavy, že i v minismlouvě budou propašovány nějaké podrazy. Takže otevřeně říkám: jsem pro prohloubení rozporů o této věci mezi státy EU.

Bohužel, myslím, že Sarkozy má navrch. V druhém kole lze očekávat, že dostane hlasy lepénovců a možná i toho třetího - centristy. Měl jsem pocit, že tomu centristovi fandí i takoví tradicionalističtěji orientovaní běžní lidé, kterým by šílené socialistické experimenty také moc nesedly.
Re: Také fandím té socialistce
(jj, 24.4.2007 18:53:41)
Odpovědět
ovšem je třeba si uvědomit že Roayalová je socialistka takže je schopná prohlásit doslova cokoliv aniž by se cítila povinna to dodržet - je více než pravděpodobné že pokud by se jí jako prezidentce zdálo že by nová smlouva v referendu neprošla tak by jí nechala schválit jen parlamentem
dnes už se začíná vedle Newspeaku( jakožto předefinování obsahu slov na pravý opak)objevovat nový pojem Eurospeak- tj. právní úprava nebo dokument plný obrovského množství bezobsažného slovního balastu(jenž má za jediný účel aby to nikdo nečetl)uprostřed něhož je co možno nejméně nápadně umístěna nějaká naprosto zásadní změna - dokonalou ukázkou je ona tzv.euroústava jakožto gigaspisek v němž je mezi kvanty bezobsažných frází velice nenápadně v pár větách zavedena automatická nadřazenost "zákonů" splozených nikým nevolenými úředníky v bruselu nad zákony vydanými demokratickými národními parlamenty