Referendum o Ústavě, ano či ne?
Pojďme se zamyslet nad smyslem (snad) chystaného referenda o Evropské ústavě. V celé Evropě v současnosti probíhá ratifikační proces a zatím lze vidět jak se dalo očekávat masivní mediální a politický tlak na přijetí tohoto dokumentu za každou cenu. V některých zemích (např. v Maďarsku a Slovinsku) ratifikační proces již proběhl a zatím vše (bohužel) proběhlo „hladce“. Vesměs zatím převládalo hlasování v Parlamentech než referenda. Aktuální zemí je Španělsko, kam se dokonce vypravila podpořit Ústavu početná delegace význačných eurofederalistů v čele s francouzským prezidentem Chirackem.
Jistě, fráze typu referendum je vyjádření vůle národa, občané mají právo se vyslovit a tak dále jsou jistě krásné, ale pojďme se na věc podívat z její druhé strany. Většina občanů (budu mluvit konkrétně o situaci v ČR) nemá o obsahu euroústavy ani ponětí a co víc, patrně je to ani nezajímá. V případě euroústavy jde navíc o věc, kdy nebudeme hlasovat na základě objektivní, vlastní studie daného problému, nýbrž podle toho, který názor které strany na daný problém je nám bližší. Celá diskuze o euroústavě a ratifikace se tak zvrhne jen v boj, která propaganda bude silnější a účinnější. A o to tady právě jde. Již dnes se zdá, že snaha spojit případné referendum s parlamentními volbami v roce 2006 je marná. Je sice téměř jasné, že tyto volby by měla vyhrát ODS, což je strana povětšinou euroskeptická a s negativním postojem k euroústavě, ale do té doby bude s největší pravděpodobností „u moci“ stále ČSSD. Tudíž je jasné, že to bude jen a pouze ona, maximálně ve spolupráci s lidovci či Unií svobody, kdo bude jako vláda řídit kampaň o euroústavě. A jak tato kampaň bude vypadat, nemusím snad podrobně vysvětlovat. Zamlčení negativ, masová kampaň za účasti populárních hvězd, strašení tím, jak v případě nepřijetí přijde málem konec světa a podobně. Obrovská neobjektivní pro-kampaň za naše peníze. A nikdo jim v tom nezabrání. Veškeré národovecké a anti-evropské kampaně nebudou mít proti vládní mašinérii nejmenší šanci. A jak bude hlasovat typický český volič poté, co mu na pro-evropském mítinku zazpívá Lucie Bílá a v televizi ho Karel Gott ujistí o nutnosti ústavy, je předem jasné
Proto mi připadá krajně netaktická snaha vlasteneckých a euroskeptických subjektů o uspořádání referenda. Za jiných okolností bych byl možná pro referendum všemi deseti, ne však, pokud se naskytne situace jako dnes. Nynější konstelace sil, zejména po nedávných senátních volbách, kdy velké posílení zaznamenala ODS, což je strana povětšinou euroskeptická a s negativním postojem k euroústavě, dává velikou šanci, že v případě hlasování v Parlamentu by Ústava neprošla. ODS sice sama na ústavní většinu nestačí, ale mějme na paměti, že proti euroústavě se postaví pravděpodobně i komunisté. Pokud je tedy větší šance na odmítnutí Evropské ústavní smlouvy cestou hlasování v Parlamentu než lidovým hlasováním, nevidím pro referendum důvod. Jde nám snad přeci o nepřijetí tohoto dokumentu a takto by přeci v případě „pouhého“ hlasování mohla být euroústava pohodlně smetena pod stůl.