Levice i krajní pravice v posteli s islamisty
Paul Belien
Muslimové byli po takřka čtyři desetiletí nejrychleji rostoucím segmentem populace v západní Evropě. V důsledku toho se volební hlasy muslimů stávají stále důležitějšími. Poprvé to začalo být zřejmé v německých všeobecných volbách v září 2002, kdy socialistický kandidát Gergard Schröder jen velmi těsně porazil konzervativního protivníka Edmunda Stoibera - o pouhých 8 864 hlasů. Německo je domovem takřka 700 000 turecko-německých voličů - vedle takřka tří miliónů (prozatím) nehlasujících tureckých imigrantů. Muslimové hlasovali převážně pro Schrödera.
Znovu tak učinili v roce 2005, ačkoliv rodilí Němci tentokrát hlasovali pro pravici v takovém počtu, že to křesťansko-demokratické kandidátce Angele Merkelové zajistilo těsné vítězství. Nicméně jak bude plynout čas, bude stále těžší se muslimskému volebnímu bloku postavit.
Minulý rok hlasy muslimů převážily výsledky místních voleb v Holandsku a Belgii ve prospěch levice. Institut pro migraci a etnická studia amsterodamské univerzity zjistil, že 80 procent tureckých imigrantů v Holandsku hlasovalo pro levici a stejně tak hlasovalo 90 procent Maročanů. V Antverpách, největším belgickém přístavu, získala v říjnových obecních volbách antiislámská strana Vlaams Belang 33,5 procent. Sociolog Jan Hertogen spočítal, že bez hlasů imigrantů by Vlaams Belang získala 40,4 procent hlasů a porazila by socialisty.
Většina imigrantů, kteří během posledních desetiletích přišli do Evropy, je přitahována štědrými sociálními dávkami, které západní Evropa marnotratně poskytuje “sociálně slabým”. Jak dnes stále více a více muslimů dosahuje hlasovacího věku, evropské strany se snaží uspokojovat potřeby islamistů. Levicoví politici zavádějí oddělené hodiny pro ženy ve veřejných lázních, halal jídlo v jídelnách a požadují, aby školy přestaly v dějepise učit o holokaustu.
Odborníci, kteří předpovídají, že se v západní Evropě blíží období přechodu k antiimigrační pravici se mýlí. Tento trend skončí koncem tohoto desetiletí, kdy dopad hlasů muslimů přesune Evropu dramaticky vlevo. Šance pravice na vítězství ve volbách klesají. Antiimigrační pravice si to uvědomuje. Jak řekl po loňských volbách Filip Dewinter, vůdce Vlaams Belag v Antverpách: “Jsem realista. Počet potenciálních voličů naší strany každým rokem klesá. … Pokud počet cizinců v Antverpách poroste 1,5 procenty ročně, jak je tomu v současné době, za dvacet let bude ve městě více lidí cizího původu než domorodců”.
Hlasy muslimů budou mít také velký vliv v nadcházejících francouzských volbách, které se budou konat 22. dubna. Více než 10 procent francouzských voličů jsou muslimové. Protože jsou muslimové nejmladší částí populace a představují takřka čtvrtinu lidí pod 20 let, jejich politický význam pouze poroste. V některých francouzských městech je již polovina obyvatel muslimská. To v městských volebních obvodech znemožňuje pravici zvolení - pokud prakticky všichni rodilí Francouzi nebudou hlasovat pro pravici.
Nicolas Sarkozy, kandidát vládnoucí středo-pravicové strany UMP, je podle všeho přesvědčený, že mnoho rodilých Francouzů by pro pravici hlasovat mohlo. Proto hlasitě mluví proti přebírání francozských předměstí muslimy. Pokud se ukáže, že Sarkozyho strategie je správná, ukáže to, že mnoho Francouzů si uvědomilo, že tyto volby nabízí poslední příležitost zachovat něco ze staré Francie.
Někteří politici z evropské extrémní pravice jsou nicméně podle všeho přesvědčeni, že islamizace západní Evropy je nevyhnutelná. Stejně jako levicové strany doufají, že úbytek voličů zastaví tím, že uzavřou dohodu s muslimy. To vysvětluje, proč minulý týden Jean-Marie Le Pen, vůdce antiimigrační Národní fronty Francie, zdůraznil, že na rozdíl od Sarkozyho nechce “vyčistit předměstí vysokotlakou stříkačkou”. Le Pen řekl muslimským mladíkům z předměstí: “Jste větvemi francouzského stromu. Jste natolik Francouzi, jak je to jen možné”.
Stojíme před rozpadem takzvané evropské extrémní pravice na proislámskou a antiislámskou. Tento rozpor byl jedním z důvodů rozpadu rakouské Strany svobody. Ve francouzské Národní frontě také tradicionalističtí katolíci cítí stále menší a menší sympatie s proarabskou politikou těch, kteří považují Ameriku za větší hrozbu Evropě než je severní Afrika a kteří dávají přednost Hamasu před Izraelem. Bylo by možné tvrdit, že ve hře je antisemitismus. Může ale stejně tak dobře jít o stejný politický oportunismus, který postihl levici.
http://info.pravdaoislamu.cz