Naše nadlimitní pokuta od Evropské komise
Devět nových členů včetně ČR zaplatit ve čtyřletých splátkách pokuty za "nadlimitní zásoby" některých potravin. U nás jde o 12,288 miliónu eur (téměř 350 miliónů Kč) za maso, konzervované ovoce, houby a rýži.
Akt o přistoupení přikazuje, aby státy před vstupem potravinářské zboží v soukromých i veřejných skladech přesahující "obvyklé množství" zlikvidovaly na vlastní náklady. Přesná výše množství měla být určena pro každý produkt na základě specifických požadavků organizace trhů s komoditami. EU se tak chrání před "nerovnováhou" na svém přísně svázaném zemědělském trhu. "Hromadění zásob" může vzniknout v důsledku prosté nadprodukce a intervenčního nákupu či tím, že stát zboží nakoupí ze třetích zemí, ještě než bude platit vyšší clo.
Na základě přístupové smlouvy EU přijala v roce 2003 nařízení o nadlimitních zásobách, které s dalšími platnými předpisy musela před vstupem přijmout i ČR. Pozdější důsledky zřejmě nebyly v době jednání dostatečně doceněny. Nařízení jmenuje pro každý stát komodity, jejichž "inventuru" musí provést. EU má právo na základě porovnání množství zboží ve skladech během let před vstupem či sledováním obchodních toků na potravinářských trzích stanovit, zda došlo k "překročení limitů", a vyměřit pokuty.
Komise dnes zdůrazňuje, že slevila: během dvouletých jednání totiž vzala v úvahu "specifické potřeby" států a v těžko čitelné početní ekvilibristice umožnila například vyměnit "přebytečné" zásoby jedněch produktů za "záporné" zásoby jiných. Maďarsko tak nakonec neplatí nic, ČR měla platit až 47 milionů eur, teď "jen" dvanáct a čtvrt. Do jaké míry šlo o skutečné počty či o skrytý politický nástroj, je trochu zamlženo.
Podstata spletitého problému je každopádně dvojí: neliberální a protekční charakter společné zemědělské politiky a bohužel i podcenění "všemocné" role Evropské unie.
Reflex, 15/2007