Euro je prostředek k dosažení jednoho supernároda
Ivana Haslingerová
V souvislosti s naším očekávaným předsedáním Evropské unii se dostává stále více prostoru otázkám týkajícím se naší republiky a EU. Jednou z nich je otázka, co přinese zavedení eura, kdy má naše republika vstoupit do eurozóny, a k čemu je vlastně nutné mít jednotnou měnu v Evropě. Této problematice se věnovala nedávná konference "ČESKÁ A SLOVENSKÁ REPUBLIKA – BUDOUCNOST EVROPSKÉ INTEGRACE", kterou pořádaly pod záštitou předsedy europoslaneckého klubu Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu Jana Zahradila Slovenský pravicový think-tank Konzevatívny inštitút Milana Rastislava Štefánika a internetový server EUportal.cz v rámci projektu „Eurorealismus v České a Slovenské republice“. Konference se konala v rezidenci pražského primátora Pavla Béma. Podrobně o ní referujeme v článku "Budoucnost evropské integrace".
To, že do programu jednání byla zahrnuta problematika vstupu do eurozóny, ocenil ve své zdravici prezident republiky Václav Klaus, neboť v souladu s teorií optimálních měnových oblastí si "nedovede představit, že by mohla dlouhodobě existovat měnová unie bez unie fiskální a že by mohla existovat fiskální unie bez unie politické." Na dotaz, zda zajistí Euro prosperitu České a Slovenské republice odpovídali většinou řečníci, že přijetí společné měny může mít fatální důsledky vyvoláním tlaku na harmonizaci přímých daní a fiskálních politik, což povede dalšímu přerozdělování uvnitř EU prostřednictvím strukturálních fondů. Došli k závěru, že 
stojí za úvahu, zda by se ČR nemohla přijetí eura vyhnout, tak jako Švédsko. Od slovenských ekonomů vzešel dokonce návrh deklarace daňové suverenity. Zdá se, že Slováci jsou poslední dobou vždy o krok před ČR.
Obsazení panelistů bylo hvězdné. Zprava Robert Holman, člen bankovní rady České národní banky, doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc., děkan Národohospodářské fakulty VŠE a předseda Akademické rady Liberálního institutu, Peter Gonda, ekonomický analytik Konzervatívniho inštitútu M. R. Štefánika, Pavel Kohout, ekonom, a Erich Handl, šéfredaktor časopisu Corporate Life a moderátor prvního bloku o otázkách eura
Podle Roberta Holmana neplatí, že vstupem do eurozóny eliminujeme riziko cenových turbulencí. Geografická blízkost zemí je při obchodování důležitější než úspora obchodníků na měnových rizikách. Dokládal to tím, že podíl obchodu na HDP vzhledem k EU25 činí v ČR 105 %, v Irsku 58 %, Portugalsku 42 % a v Řecku 17,5 %. Holman dále varoval před riziky asymetrických šoků. Například vzrůstem cen energií budou postiženy země s vyšším průmyslem. Kritizoval i jednotnou úrokovou sazbu pro země nacházející se v expanzi. "Europolitici si chtějí stavět pomník u lidí bez vzdělání, kteří si od zavedení eura mnoho slibují. Národní politici jsou tím v jejich moci," uvedl Holman.
Důležitost konkurence podtrhl i liberál Jiří Schwarz, který o jejím významu vůbec nepochybuje. Konkurence podle něj způsobuje růst kvality zboží a 
regulaci cen. Dojde-li ke koncentraci emisí peněz jedinou bankou, projeví se to růstem inflace. což je nepříznivý stav pro ekonomický vývoj. Evropská centrální banka je zatím kontrolována centrálními bankami jednotlivých zemí. Pro ČR i EU jsou potřebné asynchronní hospodářské cykly. Když budeme v depresi, EU ji zkrátí a naopak. Evropská komise vyslovila nedávno politování nad vývojem českých veřejných financí. Je vidět, že místo stanovení nepodložených termínů vstupu do eurozóny je třeba stanovit jasné úkoly spojené s realizací reformy veřejných financí. A to skutečné reformy vycházející ze zásadních korekcí výdajové stránky. A pak se teprve ptát, zda zajistí hladký vstup do eurozóny.
"Euro chápu jako cestu k politické změně v Evropě. Země v eurozóně rostou polovičním tempem než ČR a samo přijetí eura nic nevyřeší. Přijetí eura nebylo hnacím motorem k vyrovnání ekonomik zemí, které jej přijaly, ale bylo spíše brzdou a obávám se, aby se to nestalo i v případě ČR," uvedl Jiří Schwarz.
Referát Jiřího Schwarze uvádíme vzhledem k jeho důležitosti v plném znění ve článku "Zajistí Euro prosperitu České republice?"
Pohled Slovenska na vstup do eurozóny vysvětlil Peter Gonda. Euro považuje za prostředek k dosažení jednoho supernároda. Pro společný trh podle něj není jednotná měna podmínkou. Fungování trhu zabezpečí svoboda, konkurence, vlastnické právo a rovnost podmínek. A právě tyto podmínky pro trh dnešní eurozóna nemá.
"Evropská měnová unie funguje na bázi politické centralizace a harmonizace nikoli konkurence. Povede to k tlaku na vyšší a jednotné daně. Kdyby došlo ke koordinaci daňových politik, byla by to katastrofa. Evropská měnová unie je proto zdrojem nestability," zdůraznil Peter Gonda. Ve výrazu docenta Schwarze vpravo je vidět uspokojení
Členství v eurozóně je proto podle Goudy velice rizikové a nevýhodné pro Slovensko. Vliv vstupu do eurozóny na zahraniční obchod je minimální. Nejlépe by bylo počkat, zda se eurozóna nerozpadne sama. ČR k tomu má prostor. Celý referát Petera Gondy přinášíme v článku "Nevýhodnosť a rizikovosť členstva Slovenska v eurozóne"
Pavel Kohout se snažil obhájit euro z euroskeptických pozic. Nechal se inspirovat Rakouskem-Uherskem v létech 1867-1914, kdy nastalo Rakousko-Uherské vyrovnání a vznikly dva suverénní ekonomicky autonomní státy s vlastními rozpočty avšak se společnou měnou a centrální bankou. Fiskální politika byla ale v rukou národních parlamentů. Podle Kohouta mohou státy s oddělenými rozpočty sdílet jednu centrální banku jako silnou a respektovanou instituci a neexistuje důvod, proč by musely být úrokové sazby shodné. Společná měna EU nemusí proto vést nutně k superstátu. Je nutné si ale uvědomit, že v obou státech měla jejich měna obrovskou důvěru a společná měna byla důsledkem rozvodu, ne integrace. Státy mohly mezi sebou proto volně soutěžit, což vedlo k růstu HDP v nich. EU chce ale unifikaci místo soutěže.
www.fragmenty.cz