Americký radar, Lisabonská smlouva a národní suverenita
V sobotních Otázkách Václava Moravce diskutoval Jiří Paroubek se zmocněncem vlády Tomášem Klvaňou otázku umístění amerického radaru v České republice jako součásti protiraketového deštníku. Až dojemná byla Paroubkova starost o českou suverenitu. Jaksi pozapomněl, že Česká republika po svém vstupu do Evropské unie již není suverénním státem a on ke ztrátě naší suverenity přispěl. Státní suverenita navenek i dovnitř znamená totiž právo vykonávat exekutivu a vydávat zákony ve vlastní zemi a chovat se jako nezávislá jednotka mezinárodních vztahů. V současnosti o 60-80% zákonech platných v naší zemi nerozhoduje náš lid a parlament a jestli bude přijata evropská reformní smlouva (Lisabonská smlouva), která bude dle všeho jen evropskou ústavou s malou plastickou operací, nezbude pro naší zahraniční politiku příliš suverénního prostoru.
Umístění radaru znamená určitě jisté omezení suverenity, avšak jen na konkrétním malém území a ne pro celý stát, jako tomu bylo v případě vstupu do EU. Radar není důležitý jen kvůli obraně jako takové, ale je důležitým signálem evropským mocnostem. Znamená posílení vlivu Spojených států ve středoevropském prostoru, který byl vždy v orbitu zájmu Německa a Ruska. Vliv USA v našem prostoru může tyto vlivy vyvážit a narušit hegemonické choutky Německa ve střední Evropě a stejně tak může zbrzdit franko-germánský tandem směřující k ovládnutí celé Evropské unie. Navíc Francie se dle demografických výhledů stane za několik desítek let muslimskou jadernou velmocí a to k bezpečnosti v Evropě jistě nepřispěje.
Nevěřme tedy pokryteckým obráncům naší suverenity typu Paroubka a vyměňme ztrátu malého kousku našeho území za naší bezpečnost a zachování zbytků suverenity v naší zahraniční politice. Ostatně i Margaret Thatcherová podporovala americké základny na britském území a v žádném případě nelze říci, že by tato železná dáma nehájila národní zájmy a národní suverenitu.
Více zde: http://www.modryhlas.cz/radar-suverenita