Komu záleží na našem světě?
Spor kolem globálního oteplování není jen sporem fyziků, statistiků, termodynamiků, meteorologů, klimatologů, ekologů, ekonomů. Je to také spor politický a ideologický.
Už zase chce někdo napravovat svět. Už nechce zrušit plutokracii nebo vykořisťování, už nechce zrušit peníze, rodinu, církve, hovězí maso nebo televizi. (I když to všechno asi také přetrvává.) Chce léčit rovnou celou planetu. Překážkou je opět svobodný člověk. Svobodný člověk podle léčitelů světa nadělá strašně zla, protože je od přírody zlý a bezohledný. Je ho třeba usměrnit. Je třeba stvořit nového, lepšího člověka. A je třeba nasadit psí hlavu všem reakcionářům, kteří se moc ptají, kteří chtějí měřit, než se začne řezat.
Oteplovací fanatici spor kolem údajných změn klimatu vykládají jako spor lidí, kteří se více obávají o budoucnost Země a lidstva, kterým na zdravé přírodě záleží více, kterým více leží na srdci osud planety a života na ní, s lidmi, kteří naopak nevnímají dost citlivě všemožná varování, zajímají je spíše krátkodobé zisky, chtějí se jen zviditelnit, nechápou souvislosti a na budoucnosti lidstva jim tak moc nezáleží.
Jenže to je dětinské vidění, které odpovídá leda klasickému schématu těch hloupějších levičáckých amerických filmů o bezohledném podnikateli, který v honbě za ziskem ničí přírodu, mutuje žraloky, zamořuje pralesy svými jedy, a statečném investigativním novináři, který po boku krásné obětavé ekoložky s planoucím srdcem bojuje se zlem v podobě dolarové bankovky přilepené na bělostném bříšku otrávené ryby.
(Ostatně osobně za větší nebezpečí pro lidstvo než buržousta z Wall Streetu s cylindrem na hlavě, který si zapaluje bankovou tlustý doutník, daleko spíše vidím zapálenou studentku sociologie ze Sorbonny, která už ví, jak je třeba svět řídit.)
Představte si jiný příběh. Jste rodič desetiletého kluka. Ten hraje na dvorku fotbal a přijde domu celý udýchaný, zpocený a uřícený. Na chodbě ho zahlédne potrhlá sousedka a hned vás zburcuje, že dítě je vážně nemocné a že musíte volat záchranku. Pošlete ji do háje. Ale ona zavolá svému známému šarlatánovi. Oba se pak přihrnou k vám domů, že se musí na kluka podívat. Šarlatán obejde kluka ohnutým klacíkem, zamračí se a pak vám chmurně oznámí, že musíte klukovi okamžitě pustit žilou, udělat mu klystýr, nasadit pijavice, nechat ho vypít litr octa a pak mu provést trepanaci lebky majzlíkem, jinak že vám v mukách skoná. Co uděláte? Vyrazíte s nima dveře. Co budou říkat? Že vám na klukovi nezáleží, že se netřesete o jeho život, že jste hluchý k vážnému varování. Budou mít pravdu? Ale kdepak, nikoho nemilujete tolik, jako svého kluka, a určitě vám na něm záleží víc, než jim. A jejich metody odmítáte právě proto!
Spor kolem globálního oteplování není sporem těch, kterým na budoucnosti lidstva upřímně záleží, s těmi, kterým je to fuk. Milí oteplovací aktivisté a vy, cyničtí světoví politici, kteří na naivním fanatismu chcete vydělat, nepodsouvejte oponentům jiné motivy, nepodsouvejte jim nezájem o člověka, o přírodu. Vaši kritici se zajímají, strachují a trápí víc, než myslíte.
Spor kolem globálního oteplování by měl být přece sporem o diagnózu a o případnou následnou terapii. Tam zkuste argumentovat. A věřte, že druhá strana má dost svých dobrých argumentů. Jenže vy to tušíte. Tak místo argumentace chcete očernit jejich výchozí motivaci. Udělat z oponentů bezohledné kazisvěty. Bezohlední jste ale vy. K člověku. Ten je vám dobrý jen na vaše globální pokusy.
Ladislav Jakl
psáno pro MFD