Propagandistická mašinérie Evropské komise

Není žádná míra, přes kterou by nevolená Evropská komise nevystavila naše nejzranitelnější občany (školní mládež) své propagandě — a to vše v oblasti (výchova), ve které to vlastní smlouvy Evropské unie (nemluvě o následný Britský zákon o výchově) oficiálně vylučují.

Během voleb do Evropského parlamentu v roce 1999 utratila organizace zvaná „Skupina společností Karla Velikého“ miliony liber „informováním“ voličstva o přednostech Evropské unie — přestože přinejmenším tři ze stran, které se zúčastnily voleb, byly proti členství GB v Evropské unii. To ukazuje naléhavý požadavek ke změně Zákona o zastupování lidu.

Nedávno úředníci EU odpovědní za „Nový přístup k audio  vizuální technice“ se pokusili vložit propagandu pro EU do populárních sitkomů, jako je „Highlander“ ve GB, „Alle zusammen“ v Německu a „Hors Limite“ ve Francii. List The Times citoval výroky úředníků „Hovoříme o šíření produktů, nebo dokonce o šíření myšlenek … a sitkomy jsou tou nejlepší cestou, jak dosáhnout tohoto šíření.“ Nabídnuté podpory za uložení „propagace myšlenek“ činilo 5% produkčních nákladů. Zákaz politické reklamy v britské televizi existoval vždy, ale propaganda EU byla úspěšná v této době reklamou na „sponzorování“ starých filmů na Chanelu Four.

Dětský kreslený seriál „Strawberry Ice Cream War“ (Válka o jahodovou zmrzlinu) byl tak strašný, že byl stažen, ale to nezabránilo jeho distribuci do našich škol (doprovázené tzv. „Evropskými dny“), balíček propagandy EU „Euroquest“, který je presentován jako „kvíz“ o „Evropě“ (ale ve skutečnosti samozřejmě o zázracích Evropské unie). Pokud ještě někdo pochybuje o podvodné podstatě „Evropského projektu“ ve GB, potom tyto pokusy EU o infiltraci do britské výchovy a zábavy by mělo být dostatečným důkazem podstaty tohoto projektu.

Nejzákeřnějších ze všech pokusů Evropské unie o likvidaci kdysi svobodných samosprávných národů je tzv. „regionální princip“. Tento nástroj byl oblíbený evropskými fašisty ve 40. letech v té formě, že místní vlády byly obcházeny a regionální komise odpovídaly přímo Berlínu. V Evropské unii šel tento princip ještě dále — samotné hranice národních států jsou zahlazovány.

Předseda Rady kentského hrabství je nyní předsedou euroregionu zahrnujícího Kent, Nord Pas de Calais, Flandry, Valonsko a Brusel. Předsedou bude Francouz nebo Belgičan. Úřední místa EU se pokoušejí o totéž v Sussexu, když spojují Východní Sussex do „partnerství“ s Seine Maritime a Somme s francouzským „manažerem projektu“ (jak soudná a manažerská jsou tato politická opatření) namísto Lewes County Hall ve Východním Sussexu.

Na nedávné mezinárodní konferenci, kterou jsem organizoval v Oxfordu, poznamenal Jan Myrdal, distingovaný švédský sociální demokrat a intelektuál (jehož rodiče, jedineční ve světě, byli oba nositeli Nobelovy ceny), že „v roce 1943 Oberbergmeister Mnichova hovořil, jak silná je městská samospráva v Německu — městská samospráva je základem společnosti atd. Takovým způsobem to organizovali — až na tu maličkost, že nebyly volby.“

Dnes jsou v EU podpory nově založených subjektů pro rozvoj měst, akademický výzkum a drobné podnikání, jejichž hlavním cílem není podpora podnikání, ale rozklad národních organizací podporou panevropských struktur a řízení z Bruselu. Nejzrádnější je program sdružování měst, v němž je slib loajality k Evropské unii byla navržena tak, aby působila v Británii co největší hněv. Instrukce v oficiálním dokumentu Evropské unie říká:

Je možno použít jakýkoliv (slib), pokud bude jasné, že unifikace Evropy je hlavním cílem a důvodem sdružování měst.

Politická korupce všech demokratických a parlamentních předností, na které je britský lid zvyklý, byla doprovázena (jak lze odhadnout) mohutnou ekonomickou korupcí v samém srdci evropských institucí. Roční ztráta až 6 miliard liber podvody a chybným rozhodováním v Evropské komisi znamená trvalou zátěž národních zdrojů.

 Skutečnou nepřijatelnou podstatu korupce je možno vidět na jednání s těmi, kteří projevili odvahu ji zveřejnit. Paul van Buitenen, člen Evropské komise auditorů, který zveřejnil detaily byl převeden na zaměstnance Evropské komise pro dohled na zbraně! — velmi důvtipné. Bernard Connolly, který byl vedoucím odboru Eura a napsal knihu The Rotten Heart of Europe (Prohnilé srdce Evropy) byl vypovězen z budov Komise, jeho portrét byl vyvěšen na veřejné chodby, bylo mu přikázáno — protizákonně — neopouštět zemi, jeho telefon byl odposloucháván, jeho žena sledována a obtěžována mnoha nepříjemnými telefonními hovory a do jeho domu vnikli násilím.

Když se Británie připojila k Heathovu „Společnému trhu“, byli jsme nejbohatší zemí v Evropě. Nyní jsme čtrnáctí nejbohatší (podle HDP na hlavu, i když jsme čtvrtou největší ekonomikou na světě). Všechny země,které zůstaly v EFTA (Evropské sdružení volného obchodu — JŠ) a nevstoupily do EHS se stali bohatšími a my chudšími. Nyní je nejbohatší zemí v Evropě Norsko a Švýcarsko, které nejsou, nikdy nebyly a nepřejí si být v Evropské unii.

Náhradou za čistý rozpočtový příspěvek 30 miliard Liber jsme vstoupili do klubu, díky kterému jsme si nastřádali od roku 1972 obchodní deficit výroby přes 150 miliard Liber. A za takovou ekonomickou pohromu britský lid zaplatil — aniž se o tom dozvěděl — svými historickými právy chráněnými přes 800 let starou Ústavou. V análech britské samosprávy bude toto spojení s „Evropou“ bude vnímáno jako nejhroznější rozhodnutí za celých 1000 let naší historie. Jak vyjádřil nedávno jeden eurokrat, co vytvoření Eura znamenalo:

Bude to poprvé, kdy jsme dosáhli takových výsledků beze zbraní.

Demokraté, kteří vybojovali dvě kruté války kvůli zachování demokratické samosprávy evropských národů se mohou právem ptát, jak k tomu mohlo dojít. Jakmile pochopili co ztratili, vidí jen jedno řešení. Musíme opustit struktury Evropské unie bořící demokracii a vrátit se ke společnému trhu samosprávných národů, pro který britský lid hlasoval v roce 1975 — a ve kterém je možno najít dnešní nejbohatší a nejsvobodnější evropské národy.

Hrozba nového, nedemokratického a agresivního mocenského bloku, jehož vytvoření napomohly USA, začíná být v současnosti zjevný ve Washingtonu (viz dále kapitola 4 bod 10). Odmítnutí podřídit se rozhodnutím WTO (Světová obchodní organizace , pokusy zafixovat směnný kurs Eura proti Dolaru, pokusy vnutit evropská nařízení a evropské hodnoty neevropským zemím, ztrátový vývoz nadbytků zemědělské produkce do třetího světa a nyní dokonce námluvy s Fidelem Castrem, který vnímá Euro jako zbraň proti dolaru. A to nemluvím o masakru spuštěném v Jugoslávii při intervenci Německa a Evropské unie, do kterého se teď zapletly americké jednotky (na straně svých historických fašistických nepřátel a proti historickým spojencům), protože jejich politici si nepřečetli historické knihy. Nepřišel čas k tomu, aby se americký národ probudil a plně rozvinul poválečné uspořádání, za které tak mnoho jejich mladých mužů padlo?

2177 čtenářů | 13 komentářů | 

|  

Twitter  Linkuj  Google  Facebook  Vybrali SME