Hynek Fajmon: Euroústava v jiných šatech je opět tady

Tak hodnotí současnou ekonomickou situaci europoslanec Hynek Fajmon (39), s nímž jsme si povídali o posledním vývoji v Evropské unii, a především o hlavní politické otázce dneška: Kdy se má Česká republika zbavit vlastní měny a přijít na euro?

Jak byste popsal pohyby, k nimž došlo od jara 2005, kdy francouzští a nizozemští voliči odmítli evropskou ústavu?

Referenda ve Francii a Nizozemsku byla především otřesem pro evropské elity zakladatelské patnáctky. Tito lidé chtěli v ústavě prosadit co nejvíce většinových hlasování, aby to bylo výhodné pro velké státy. Jejich plán počítal s tím, že všechny další přistupující země musí tyto podmínky přijmout, a najedou voliči dvou zakladatelských států řekli ne. Těmto Bruselem vyšlechtěným elitám se najednou zhroutil svět.

V čem hlavně?

Už léta eurokraté sní o vytvoření Spojených států evropských, což je v jejich pojetí dobro samo o sobě. Nejednou ale přijdou jejich vlastní lidé a dovolí si jejich skvělé plány odmítnout.

Co bylo dalším znakem uplynulého období v EU?

Diskuse o tzv. energetické bezpečnosti. Určitě si vzpomenete na situaci, kdy se před dvěma lety dohadovalo Rusko s Ukrajinou o poplatcích za ropu a v určitou chvíli přestala tato surovina do západní Evropy proudit. Souběžně se Rusko za zády Polska dohodlo s Německem na plynovodu.

Do jaké míry to souvisí s politikou?

Hodně. Po oranžové revoluci na Ukrajině a růžové v Gruzii, které byly zaměřeny na zpřetrhání vztahů s Ruskem, padla ruská koncepce udržovat si vliv v "blízkém zahraničí" tím, že jim tam dávám levnou ropu a plyn, a tím ovlivňuji jejich politiku. Prezident V.V. Putin na to reagoval zvyšováním cen do těchto zemí na ceny světové. Vyvolalo to protireakci Ukrajiny, která začala zvyšovat tranzitní poplatky. Rusové se proto rozhodli budovat alternativní zásobovací systém pouze pro západní Evropu, aby se vyhnuli jednání s tranzitními zeměmi.

Co to vyvolalo v západní Evropě?

Pocit ohrožení, protože Evropa měla pocit, že se její energetické zásobování nachází v krizi. Současně to způsobilo nepřiznanou závislost na Rusku. Uvědomte si, že tento proces byl spojen s rostoucími cenami ropy a plynu, kterou jsou dnes třiapůlkrát vyšší než v době prezidenta Borise Jelcina. Během dvou tří let se Rusko z velkého dlužníka najednou stalo velkými držitelem hotových peněz. Evropská unese proto tohoto tématu chytla a udělala si z něj program, skrze nějž se také snaží zdůvodnit smysl své existence. Zajímavé je, že v původní evropské ústavě se ještě o ničem takovém nehovoří, ale v novém textu nové smlouvy je už uvedeno, že jde o jednu z hlavních evropských politik.

Je někdejší ústavní smlouva mrtvá, nebo se vrací po nedávném summitu Evropské rady pod jinou legendou?

Podle mého názoru je v jiných šatech opět tady. Když si dáte vedle sebe starou ústavní smlouvu a návrh textu, na němž se nedávno dohodly země sedmadvacítky, tak shoda je zhruba devadesátiprocentní.

Jak důležitých je těch deset procent?

Nedávno o tom byla velká debata v Evropském parlamentu. Jeden eurofederalista tvrdil, že člověk má s myší z devadesáti procent shodnou genetickou informaci. Z toho vyplývá , že těch deset procent někdy může být mimořádně důležitých. Antifederalisté ale namítají, že na evropskou úroveň se v novém návrhu smlouvy dostávají další kompetence, tedy že dochází opět k přesunům v rozhodování z jednomyslnosti na většinové.

Co bude nyní dál?

Čeká nás období sepisování nového dokumentu, který má provést nadcházející mezivládní konference, a pak začne proces schvalování. Jediné Irsko má z ústavy předepsané referendum. Ostatní země mají od Evropské unie doporučení k lidovému hlasování nepřistupovat. Cílem je všechno schválit do koce roku 2008, aby se v roce 2009 volilo do Evropského parlamentu podle nové smlouvy.

Podaří se to?

Je nutné počkat, jak bude vypadat text, jenž vzejde z mezivládní konference, která má skončit zhruba koncem října. Ďábel se skrývá v detailech a ty je třeba znát.

Nedávno jste ve sborníku Euro versus koruna napsal, že o přijetí eura v České republice by mělo rozhodnout závazné referendum. Proč?

Jsem toho názoru, že referendum by mělo být používáno jen v okamžicích týkajících se suverenity státu. Vzdát se české koruny takovou otázkou je. Navíc jsem přesvědčen, že koruna nám slouží dobře a není důvod se jí zbrkle zbavovat.

Takže euro neodmítáte úplně?

Pokud bychom jako stát měli špatnou měnovou politiku, neschopnou centrální banku a vysokou inflaci, oslabující kurs koruny, díval bych se na to jinak. Euro bych v tom případě viděl jako záchranu. Nicméně koruna je v současnosti stabilnější než euro. I díky ní dnes Česká republika prožívá obdobu toho, čím Německo prošlo v padesátých letech, tedy hospodářským zázrakem. Němci se během deseti patnácti let z největšího chudáka stali největšími boháči. Jedním z důvodů bylo, že bohatli posilováním kursu marky. To zažíváme nyní i my, i když v menším, a setkávám se s tím neustále kolem sebe, když jdeme koupit tu spotřebič, televizi nebo fotoaparát.

Myslíte, že koruna bude posilovat i nadále?

Je to jasný trend, který bude nadále pokračovat. V takové chvíli by bylo nemoudré nevyužít jej ke zvýšení životní úrovně české populace.

A kdybychom se koruny zbavili už zítra?

Všechny úroky z jakýchkoliv půjček a úvěrů by se zvedly, protože české banky dnes mají nejnižší úrokové sazby v celé Evropě - na rozdíl od úroků v zemích eurozóny. Druhou věcí je, že kdybychom se vstoupili do eurozóny dnes, tak by to bylo s průměrným platem 700 eur v kursu 28 korun za euro. Když ale vstoupíme za pět let, tak se kurs bude posilovat o padesát haléřů ročně jako dosud a průměrný plat se bude zvyšovat o tisíc korun. Za pět let potom bude kurs koruny 25,50 a průměrná mzda až tisíc eur. Není proto důvod si nepočkat. Navíc když jsou tady nastartovány obrovské investice, například do automobilového průmyslu. Jinak řečeno, efekt bohatnutí společnosti i přes posilování kursu by nenastal.

A k čemu by došlo?

U zaměstnanců by tempo růstu jejich příjmů bylo nižší. Současně by při přechodu z koruny na euro čelili inflačními tlaku, který by byl způsoben zaokrouhlováním cen směrem nahoru. Nejde o žádnou spekulaci, protože podobné věci nastaly ve všech západních zemích eurozóny. Viceguvernér centrální banky Miroslav Singer ve sborníku Euro versus koruna napsal, že inflace by mohla skočit z dnešních dvou a půl až na sedm procent. Pro běžného spotřebitele by to ve výsledku znamenalo zbrzdění tempa jeho bohatnutí. Můj další odhad je, že by to vedlo k omezení investičních aktivit, omezení hypoték a omezení spotřebitelského boomu. Tím pádem by se utlumil hospodářský růst.

Proč chcete tuto vážnou debatu učinit předmětem referenda?

Česká republika se při vstupu do EU k přijetí eura zavázala a jiná případná cesta, jak se z tohoto závazku vyvázat, není. Prostě bychom měli zopakovat švédský scénář.

Co tím myslíte?

Švédsko podepsalo smlouvu o evropské měnové unii. V roce 2003 se zde ale konalo referendum. Které euro odmítlo, a švédská vláda instalaci eura neustále oddaluje.

Na evropské úrovni se ale odehrává i opačný trend – Evropská centrální banka (ECB) se v poslední době obává toho, že nové země způsobí v eurozóně větší inflaci, a moc se k jejich přijetí nemá.

Nedávno se ve Štrasburku projednávala zpráva o měnovém vývoji za rok 2006. Evropská centrální banka zde uvedla, že preferuje vstup malých, jednoduše integrovatelných ekonomik typu Slovinska, Malty a Kypru. To jsou vesměs turistické státy, pro něž je euro dobrá volba. ECB ale váhá s ostatními státy, což jsme mohli vidět na příkladu odmítnuté Litvy, která většinu kritérií splnila. Také se ozývají odmítavé hlasy vůči Slovensku, jež má přijmout euro za dva roky.

K čemu to na Slovensku povede?

V této zemi je průměrná mzda necelých pět set eur a kurs vůči euru 32.50 slovenské koruny. Pokud Slováci v tomto kursu přejdou na euro, bude průměrný plat o třetinu nižší oproti nám. V tom případě na řece Moravě vznikne zajímavé ekonomické prostředí. V situaci volného pohybu pracovních sil to například způsobí ještě větší příliv slovenských pracovníků do Česka.

Mgr. Hynek Fajmon, člen VR a předseda OS Nymburk a poslanec EP

774 čtenářů | 1 komentář | 

|  

Twitter  Linkuj  Google  Facebook  Vybrali SME