Český filozof František Mareš o národu, tradici, svobodě a rovnosti
Proudy života točí se nyní ve vírech, které hrozí strhnouti dosavadní řády mravní, společenské a politické, jako hráze, které překážejí volnému proudu. Slova: věda, vývoj, pokrok obluzují mysli, zvláště mysli mládeže, takže se jí zdá, že je třeba ihned odstranit ony hráze, aby život proudil volně. Třeba odstraniti dosavadní řády, bez starosti o řády nové…u nového pokolení upadá v nevážnost vše, co vytvořila kulturní práce nesčetných pokolení národů, jakoby si ono samo troufalo vytvořiti něco nového a lepšího, jakoby ono samo chtělo býti původ a počátek…Přirozená nálada synů ke vzpouře proti otcům byla z našich časů dlouho uměle posilována heslem ´pokroku´, které vystavovalo i jen zachování dědictví předků jako zpátečnické…není pokroku než jen na základě dotud dosaženého zděděného. Vývoj děje se změnami a děděním.[1]
Všechno zmizí v nic, vyrovnají-li se všechny rozdíly; materialism končí důsledně nihilismem…Rozdíly mezi lidmi, jako mezi všemi živočichy, jsou přirozené…Svoboda a rovnost obstojí pospolu jen ve smyslu duchovém.[2]
Národ, jakožto sebevědomá mravní osoba, postavil se za ideu všelidské hodnoty, aby přestalo mezi lidmi a národy násilí, jímž jedni panují nad druhými, aby nebylo vlády proti vůli národa, aby každý národ si určoval vládu sám, podle mravní svobody, která sama si ukládá povinnosti.[3]
Každý vstupuje v duchovní společenstvo se svými nejbližšími. Duchové společenstvo lidstva začíná u bližního. Tak povstává národ, na základě společné vlasti, společného rodu a jazyka; dochází též k sebevědomí jakožto mravní osoba vyššího řádu, vědoma své totožnosti v proměnách dějin, cítí se původcem a činitelem v těchto dějinách, odpovědným sobě a duchovnímu veškerenstvu. Každá lidská společnost má svůj základ, smysl a půvab v rozmanitosti osob; právě tak i společenstvo lidstva má svůj základ, smysl a původ v různých národech.[4]
Univ. prof. František Mareš (20. 10. 1857- 6. 2. 1942), významný fyziolog a konzervativní filozof, dvojnásobný rektor Univerzity Karlovy, senátor Československé národní demokracie
[1] MAREŠ, František: Co jest pravda?, in: MAREŠ, František: Otázky filosofické, národní a sociální v politice, Vydáno péčí Československé národní demokracie, v Plzni 1923, s. 7-8.
[2] MAREŠ, František: Idealism a lid, Moravskoslezský Denník, 27. března 1921 , in: Otázky…
[3] MAREŠ, František: Vlastenectví je povinnost, Národní listy 26. října 1919, in: Otázky…
[4] MAREŠ, František: Lidskost, právo a spravedlnost, Národní politika, 29. února, in: Otázky…, s. 32.