reklama
reklama
BulletPřihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

BulletInformační servis
Zasílání novinek e-mailem
BulletČlánky autora
BulletVyhledávání

BulletReklama
Václave, stojíme za tebou
BulletReklama
www.tv7.cz
BulletPočítadlo dluhu
BulletStáhněte si knihu
BulletDoporučujeme knihy
Lukáš Petřík - Konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana

Margaret Thatcher: Umění vládnout

Peter Schweizer: Reaganova válka

Gonzalo Vial: Pinochet

Evropské otazníky

Křesťanství a ateismus

Jak katolická...
BulletPrůzkum
Měla by Česká republika vystoupit z EU?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď

BulletPoliticky nekorektní trička
Objednejte si politicky nekorektní trička
BulletReklama
Smrt ve středu
BulletReklama
BulletDoporučujeme
Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Desatero Mladé pravice

Pat Buchanan

Ron Paul

Hnutí pro život

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Standing Together with Israel

Československo 2008 tour

Učitel financí

Řekněme své Ano, nebo Ne Evropské ústavě – recenze a komentář ke knize

Autor: Ondřej Šlechta | Publikováno: 21.4.2005 | Rubrika: Politika
Ilustrace

Zjevně se nám na pultech knihkupectví objevuje patrně první publikace, která shrnuje názory a postoje určité názorové skupiny v problematice evropské ústavy. Řekněme své ano, či ne Evropské ústavě je analýzou Evropské ústavní smlouvy, zpracovanou v irském EU Research and Information Centre s předmluvou prezidenta Klause, která mimo jiné obsahuje také jeho shrnující desatero. Musím říci, že kniha je to nadmíru výtečná a nesporně přínosná. Její hlavní síla tkví v nezpochybnitelných faktech a silných argumentech, takže nemusíte mít obavy, z nějakého tendenčního spisku. Samozřejmě, tato publikace je zaměřena proti evropské ústavě, avšak to, proč euroústavě říci Ne, je zde, troufám si říci poprvé předvedeno v podobě naprosto perfektní a hlavně velmi čtivé. Na rozdíl od zastánců euroústavy a jejích tvůrců zde autoři veřejnosti předkládají tento dokument zpracovaný do čitelné podoby, přijatelné občanovi, s možností udělat si vlastní obrázek a svobodně se rozhodnout.

Analýza Řekněme své ano, či ne Evropské ústavě je rozdělena do několika kapitol podle dané problematiky, kde jsou dopodrobna rozebírány jednotlivé diskutabilní body, například problém omezení suverenity, či to, jak Evropská ústavní smlouva znamená cestu k vytvoření evropského superstrátu. Nechybí samozřejmě pojednání o vzniku euroústavy, či závěrečné shrnutí, nabízená alternativa v případě odmítnutí tohoto dokumentu a obecná úvaha o budoucnosti Evropy. Jak jsem již předeslal, kniha je plná nezpochybnitelných faktů a tak hned v úvodu si můžeme udělat částečný obrázek o tom, zda mají ti, kdo stojí za euroústavou skutečně zájem na vytvoření evropské federace, přečtením například výroku známého evropského politika, Guye Verhofstadta : „Ústava je poslední kapkou, vedoucí ke vzniku Evropského federálního státu.“, nebo „velmi demokratického“ výroku Jeana – Luca Dehaena, místopředsedy Konventu EU: „Víme, že devět z deseti lidí si Ústavu nepřečte a že budou hlasovat na základě toho, co říkají politici a novináři. Bude-li odpovědí NE, bude nutné hlasování opakovat, protože to rozhodně musí být ANO.“ Nemám za cíl zde celou Evropskou ústavní smlouvu rozebírat, to by vydalo na více stránek, rozhodně však doporučuji všem, kdo se zajímají o současné evropské dění, si tuto publikaci obstarat. Za 70 korun se vám totiž do rukou dostává ojedinělá analýza, nutící minimálně ke kritickému zamyšlení se nad dnešním směřováním Evropy. Vynikající počin.


Euroústava

kniha se dá objednat na http://www.cepin.cz/cepin/asp/objednavka.asp?id=36

reklama
1789 čtenářů | 22 komentářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Další články od tohoto autora:
Komentáře


Re: Řekněme své Ano, nebo Ne Evropské ústavě – recenze a komentář ke knize
(Michal Thim, 21.4.2005 16:39:17)
Odpovědět
Zkuste mi tovysvětlit jako malému dítěti. Co je tak špatné na případném vzniku evropského federálního státu? Národní stát je z hlediska dějin krátkodobá záležitost a samozřejmě není nikde psáno, že tu bude navěky. Čeho se vlastně bojíte? Omezení suverenity? Omezením suverenity je v podstatě každě přistoupení k mezinárodní smlouvě a takových ČR podepsala velmi mnoho. Navíc suverenita je velmi závislá na vztahu daného státního subjektu minimálně ke svým sousedům. Nebo se bojíté ztráty české identity? A kdo vám ji vezme???...kulturní identita je dle mého názoru velmi niterní záležitost, jak mi někdo může vzít moje "češství"? Paralelním procesem k evropské integraci je decentralizace a každý student politologie vám vyloží, že tento proces kulturní identity naopak posiluje.

MT
Málo studujete historii.
(Saša, 21.4.2005 16:55:15)
Odpovědět
Samozřejmě nejen historii českého národa. A také ne jen z jednoho pramene.
Re: Málo studujete historii.
(Michal Thim, 21.4.2005 16:57:26)
Odpovědět
Ale ale...můžete mě konkrétně poučit?
Re: Málo studujete historii.
(Kamil Struha, 21.4.2005 17:09:46)
Odpovědět
Souhlasim s Michalem. Jako historik mohu prohlasit, ze narodni stat je z hlediska historie kratkodoby fenomem a nemusi tu zustat na vzdy.A jen bych dodal, ze strach ze ztraty narodni identity ma jen ten clovek, ktery sve vlastni identite neveri a chtel by ji uchovat prikazem z hora ci omezenim CR integrovat se do nadnarodniho celku.
Re: Málo studujete historii.
(Katy, 21.4.2005 17:41:00)
Odpovědět
Nemohu souhlasit s názorem, že národní stát je z hlediska času krátkodobý fenomén. Je to právě naopak. Většina velkých celků, které v průběhu dějin vznikaly (Alexandrova říše, Římská říše , SSSR apd.), se nakonec se rozpadla. Naopak úzení, které sjednocovala národní identita, jazyk, národnost se udržela.
Může se nám to zdát z dnešního hlediska jako přežitek, ale nemanipulujme s pravdou, že je to krátkodobý fenomén.
Zároveň bych doporučila pečlivé studium příčin rozpadů římského impéria :obrovská byrokracie- neloajalita občanů k vlastnímu státu, který se zcela vymkl možnosti kontroly a korekce ze strany občanů-ekonomická neudržitelnost obrovského území apd.
Řekněme si na rovinu, že Ústava EU směřuje k federálnímu typu státu a nemlžme pojmy. A tom pak ať lidé rozhodnou.
Opravdu pěkný příspěvek! (7:- ))
Re: Málo studujete historii.
(Michal Thim, 22.4.2005 8:57:15)
Odpovědět
Krom toho přirovnání Římské říše (říše obecně) k jakékoli federaci dost pokulhává
Re: Málo studujete historii.
(Michal Thim, 22.4.2005 8:48:28)
Odpovědět
Přeze všechno co je zde uvedeno je národní stát (raději to zdurazním) v dějinném měřítku poměrně novým fenoménem...formování národního státu ve většině evropských států spadá do závěru 18. století, ale mnohem více až do století následujícího. Reakce evropských monarchií na francouzskou revoluci nebyla reakcí národních společenství.
Re: Málo studujete historii.
(Josef, 21.4.2005 21:46:21)
Odpovědět
I kdyz se Vam zda jako historikovi vice, jak tisicileta historie naroda kratka, co vas opravnuje k tomu jednoduchou volbou narod rozpustit v EU? Jednoduchou volbou je mineno 51% staci k vitezstvi E ustavy! Na priklad v USA pridat clanek k ustave, nebo ji pozmenit je nutno ziskat k schvaleni souhlas 3/4 statu unie! Nektera dulezita rozhodnuti si vyzaduji 60% hlasu senatoru atd.
Jedine stesti naroda je, ze Velka Britanie ustavu neprijme a asi i Francie bude volit ne! Zadaji ustavu prepracovat!
Re: Málo studujete historii.
(Michal Thim, 22.4.2005 8:43:13)
Odpovědět
Pletete si pojmy kolego. Národ a národní stát jsou dva zcela odlišné pojmy.
Re: Málo studujete historii.
(Josef, 22.4.2005 14:22:19)
Odpovědět
Michalovi!
Technicky Vam davam za pravdu! Ale jestli narod si vytvori kralovstvi nebo stat duvod je porad je stejny. Udrzet si svuj jazyk, kulturu a identitu a moznost rozhodovat sam o sobe!
Proto se diskutuje ustava a proto se poukazuje na nebezpecny presun moci jak politicke tak ekonomicke od nas do Bruselu.
Re: Málo studujete historii.
(Michal Thim, 24.4.2005 13:07:45)
Odpovědět
Abych to vice rozvedl..zda se mi, ze se nedokazete zbavit novodobeho pojeti naroda a aplikujete ho i na stredoveke pomery, ale narody tak jak je chapeme dnes neexistovaly. To ze nas nejslavnejsi panovnik byl cizinec (z dnesniho pohledu) je snad dost ilustrativni. Opravdu si nejsem jisty, ze staty (feudalni spolecenstvi) tehdy vznikali za ucelem udrzeni narodni kultury, jazyja atd. (kdyz tyto fenomeny neexistovaly)
Re: Málo studujete historii.
(Michal Thim, 24.4.2005 12:59:18)
Odpovědět
Ted jde o to, který "národ" v minulosti si vytvořil království, obvykle to totiž probíhalo cestou zhora
Vám tady pořád vypadává pojem "půda"
(qwert, 23.4.2005 12:39:44)
Odpovědět
"Národ" je z větší části fikce. Jazyk není až tak důležitý, stejně jako není klíčové náboženství, nebo osoba "krále" a pod. Důležitý je vztah k půdě a to i ve fromě nevlastnické (tohle je má země, za kterou právě kopu, protože mohu).

Není z ničeho víc nablití než z nějakého fangličkářství obrozenců z přelomu předminulého století. Nebýt těch kreténů, možná jsme dnes všichni žili spokojeně ve federálním státě Rakousko-Uhersko-Bavorsko-Česko a žádná 2WW by se nekonala.
Trochu zdlouhavě...ale doufám, že přehledně:
(šakal, 21.4.2005 19:29:34)
Odpovědět
Přistoupení k nějaké mezinárodní smlouvě NENÍ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ omezením suverenity! Mezinárodní smlouvy jsou už z definice uzavírány DOBROVOLNĚ. Podle mezinárodního práva žádnému státu nevznikají závazky bez jeho výslovného souhlasu, a ty mohou být také z jeho strany kdykoliv vypovězeny. Je vyloučeno, aby byl nějaký suverénní stát v nějaké věci "přehlasován" - proto máme ty věčné stesky nad nefungujícím OSN. Zde uvádím slova svého kamaráda, který je odborníkem na mezinárodní právo.



Suveréna mohu pojímat dvojím způsobem:

1) Od nikoho nepřijímá žádné rozkazy, není ničím vázán, má moc nad vším. To je pojetí platné pro "válku všech proti všem" (jeden extrém) nebo pro celosvětový stát (druhý extrém).

2) Pojetí podle mezinárodního práva platí: "which on the international plane means not legal authority over all other states but rather legal authority which is not in law dependent on any other earthly authority". To znamená, že suverén nepřijímá žádné cizí příkazy a není vázán ničím S VÝJIMKOU SMLUVNÍCH ZÁVAZKŮ, které dobrovolně přijal. Tedy ničím s výjimkou mezinárodního práva.

Jenže, jakmile smluvně dám nějakému subjektu pravomoc, aby on sám bez mého souhlasu omezoval či stanovil moji jurisdikci, pak se suverenity vzdávám.
Aby se to zastřelo, neustále přichází někdo (tu církev ve středověku, tu Brusel v 21. století) s koncepcí DĚLENÉ SUVERENITY. To je samozřejmě blbost, jakmile je jeden nadřazen a druhý podřízen, je suverénní jen ten první, ten druhý může být jen (v různé kvantitě) autonomní. Ale kvalitu suverenity ztratil, i kdyby ji měl nakrásně zapsanou v ústavě.
Ve středověku s církví (a odstředivou šlechtou) tvrdě vyběhl Filip IV. Sličný, jehož legisté prosazovali koncept nedělitelné suverenity. Kdo vyběhne s Bruselem, ví Bůh ...
Hranice je dána jasně: Buď svou jurisdikci (volnost) omezuji smluvně já sám, a pak jsem svrchovanný, nebo je mi nějak omezována "shora" (ať už na základě Rousseauovy "společenské smlouvy", "ústavy" či "smlouvy o ústavě"), a pak svrchovanný nejsem.

ČR je podle (nejen) mého výkladu pořád suverénní, protože zatím stále ještě nemůže dojít k přesunu kompetencí na EU bez jejího výslovného souhlasu.
Ale v ÚEE se po nás chce předběžný souhlas ... proto právě touto mezinárodní smlouvou suverenitu ztratíme a z hlediska subjektu EU se tato původně smlouva stane vnitrostátním jednostranným právním předpisem, podobně jako zákon či ústavní zákon.

Pakliže se EU stane subjektem mezinárodního práva, byť odvozeným, s pravomocí za zahraniční politiku svých členů, pak (například) rakouská neutralita ztrácí smysl, protože neutrální může být jen svrchovanný stát.
Ale protože třetí země budou na Rakousko dál nahlížet jako na svrchovanný subjekt mezinárodního práva, může se Rakousku stát, že se dostane do pěkné šlamastyky - bude prostě vázáno vůči dvěma subjektům vázáno vzájemně neslučitelnými závazky. Asi jako když závazně slíbíte prodat dům dvěma kupcům.

Jen pro jistotu a pro přehlednost:
- Jurisdikce = dosah soudních pravomocí příspušného suveréna.
Z textu je tedy zřejmé, že suverénnímu státu není možno žádnou legislativu předepisovat! Je možno ji s ním pouze dohodnout.
- Je Vám doufám, zřejmé, že EU se svým pojetím blíží (pravda, zatím jen dosti vzdáleně) idei "celosvětového státu"?... Zde tedy leží odpověď na otázku, v čem je idea EU škodlivá...

...BRÁNÍ VZNIKU KONKURENCE!

Upozorňuji důrazně, že pojem konkurence se netýká jen ekonomie! Je nezbytně nutné, aby si různé koncepty politiky, práva a hospodaření konkurovaly. Bude-li zde nějaký celokontinentální nebo dokonce celosvětový suverén, jak ho chcete kontrolovat? Jak se mu chcete bránit? Jak ho chcete hnát k odpovědnosti?...A nakonec sugestivní otázka: KAM CHCETE PŘED GLOBÁLNÍM SUVERÉNEM EMIGROVAT?!

Se šakalím pozdravem (7:- ))
Re: Trochu zdlouhavě...ale doufám, že přehledně:
(Michal Thim, 22.4.2005 9:11:57)
Odpovědět
No samozřejmě přistoupí-li stát k mezinárodní smlouvě tak to je DOBROVOLNY KROK, tedy alespon v teorii, že? Naše přistoupení na mnichovskou dohodu se nedá nazvat dobrovolným, stejně jako např. podepsání versailleské mírovésmlouvy Německem. Nicméně stát tím de facto omezuje svoji suverenitu. Jinak k té definici není samozřejmě co dodat, nedomnívám se, že bych svým tvrzením byl v rozporu.

Samozřejmě v OSN je neustále někdo přehlasováván, ale rozumím tomu tak, že jste měl na mysli rozhodnutí RB, která jsou ovšem závazná i pro nečleny OSN (sic!!!). Nicméně i v RB dochází k přehlásování (že by nestálí členové bez práva veta?). Dost mi tu pokulhává srovnávání případú z minulosti (Filip Sličný vs. církev) s tak novou formou politického uspořádání jako je federace. A navíc zdůrazňuju že suverenita státu není závislá jen na jeho smluvních závazcích, ale i na dalších faktorech jako je např. konkrétní mezinárodní situace. ČSSR byla naprosto formálně suverenním státem, ale bylo to skutečně tak od srpna 68, kdy se na jejím území nacházela "spratelená armáda"???

Souhlasím s tím, že ČR je suverénním státem a nemyslím si, že by jím nezůstala...co nás bude držet v EU, jaká síla, když budeme nesouhlasit s její politikou?

Ještě mě napadá malá poznámka k prvnímu odstavci: podle mě rovněž stát může odstoupit od smlouvy je-li to jeho vůle, ale váš kamarád vám jistě potvrdí, že v mezinárodním právu existuje jedno starobylé pravidlo: PACTA SUNT SERVANDA...otázka zní: jak je pohlíženo mezinárodním společenstvím na státy, které nedodržují smlouvy a svévolně od nich odstupují? Když bude napaden některý ze členů NATO, naše závazky nám přikazují jí¨t spojenci na pomoc. V mezinárodním právu a jeho zvyklostech najdeme určitě víc principů, které si mohou vzájemně odporovat.

MT
Re: Řekněme své Ano, nebo Ne Evropské ústavě – recenze a komentář ke knize
(ADraconis, 3.5.2005 15:09:19)
Odpovědět
Pane nebo soudruhu Thim.Jestli cely proces nejste schopen pochopit
a/jdete se vycpat
b/pri tom at Vam vymeni Vasi hlavicku. Ucet at poslou Vasemu tatinkovi a mamince.
Doufam, ze takovi jako jste vy nepujdou k volbam. Bezte na ryby, udelate lip.
Re: Řekněme své Ano, nebo Ne Evropské ústavě – recenze a komentář ke knize
(Arnošt K., 22.4.2005 18:08:57)
Odpovědět
Fakt, že se demokratická ČR vydává zcela do rukou EU, která zdaleka demokratická není. Zpočátku to nemusí být moc zřejmé, jednotlivé státy a jejich parlamenty jsou poměrně silné, ale pokud ústava neobsahuje základní řád demokratického parlamentarismu (zákony schvaluje parlament, nikoli úředníci) , jde o překročení Rubikonu k jakési "elito"-kracii.

Mezinárodní diplomacie s jejími mezinárodními organizacemi a a často členstvím nedemokratických států zdaleka demokratická není (utajování, zákulisní jednání, ...) a to jsou kořeny nadnárodní EU. Demokratické státy mají proto pojistku - vnitřní suverenitu - když rozhodnutí mezinárodní diplomacie musí ratifikovat parlamenty. Tím chrání občany před zásahy zvenku.

Jenže ústava EU tuto pojistku souhlasu národního parlamentu neobsahuje a přitom její katalog základních občanských práv zdaleka nedosahuje naší Listiny (možná nutně-jde o kompromis). Protože ale nadřízenost práva EU přebije nyní i vnitřní právo, pak i Listinu atd.

Re: Řekněme své Ano, nebo Ne Evropské ústavě – recenze a komentář ke knize
(Michal Thim, 24.4.2005 13:02:30)
Odpovědět
případná ústava EU nemůže dle mého názoru být nadřazena Listině, která jako taková je včleněním mezinárodní úmluvy (tedy Listiny základních práv a svobod) a jsou jí vázány všechny státy současné EU
Re: Řekněme své Ano, nebo Ne Evropské ústavě – recenze a komentář ke knize
(Maruš, 21.4.2005 18:27:01)
Odpovědět
Já osobně bych to dala povinně přečíst každému občanu ČR, aby se ti blbí z nás konečně poučili. Aby to nedopadlo jako v referendu o vstupu do EU, že...?
Re: Řekněme své Ano, nebo Ne Evropské ústavě – recenze a komentář ke knize
(anarchista, 21.4.2005 19:50:47)
Odpovědět
Mně taky vadí vnucování neoliberalismu, stejně jako autorovi brožury. Jen by mě moc zajímalo, odkdy vadí Klausovi :-)
Re: Řekněme své Ano, nebo Ne Evropské ústavě – recenze a komentář ke knize
(Mira, 23.4.2005 1:26:57)
Odpovědět
Jsi nějaký pomýlený, ne ?