Václav Klaus o měknutí ODS
Vždy jsem za klíčové subjekty na pravé straně politického spektra považoval britské konzervativce a americké republikány. A mám pocit, že " greening of conservative party" a " greening of republican party", tedy zelenání těchto stran, je opravdu současným celosvětovým fenoménem. A protože my nemáme systém dvou, ale více stran, je přátelství pana Topolánka a pana Bursíka něčím podobným tomu, co dělá pan Cameron uvnitř své Konzervativní strany. Takže to jako úplnou výjimku nevidím, ale považuji to za neuvěřitelně nešťastné. Asi je to širší fenomén, který dnes ve světě existuje. A možná bude i důvodem, proč by mělo vzniknout nějaké jiné politické hnutí, které by to vidělo takto ostře...
...Evropeismus se nechce poučit z tragické epizody komunismu a dalších, neméně špatných variant centrálně administrované společnosti a ekonomiky (různé místně a časově podmíněné typy fašistických či autoritativních režimů) a v podstatě i nepoučení se z vývoje evropské „civilizovaně korigované tržní anarchie“, resp. interpretování jejich výsledků jako mimořádného úspěchu.
Všimněme si, že tento evropský sociální model přijímá v Německu i SPD i CDU, ve Francii jej dokonce považují (kromě několika málo liberálů) za součást své kulturně-civilizační identity. Skandinávie téměř soupeří o autorství tohoto modelu, který je například i v Rakousku považován za kýžený protipól amerického „divokého kapitalismu“. Dlouho se drželi mimo tento proud britští konzervativci, ale nejsem si jist, zda to bude platit i za nového, politicky daleko korektnějšího vedení konzervativní strany než byla vedení minulá. Otázkou je, zda v tomto smyslu nedochází k měknutí i v „nové“ ODS.
Mám strach, že se – např. v našem dnešním domácím politickém rozložení – v hlavních obrysech ideologie evropeismu shodují sociální, křesťanští i občanští demokraté, a spolu s nimi konec konců snad i komunisté, i když by to nikdo z nich nikdy nemohl veřejně přiznat.