Mráz přichází z Bruselu
Komentáře k tiskové konferenci místopředsedy Evropského parlamentu Roca Vidal-Quadrase a předsedy ústavního výboru EP Jo Leinena jsou někdy zavádějící. Předně, nešlo o jejich soukromou akci. Výslovně uvedli, že mluví jménem Evropského parlamentu. Trnem v oku jim je asi zejména Klausova předmluva k analýze profesora Coughlana, která pro euroústavu vyznívá nepříznivě. A jak je v euronadšneckých kruzích obvyklé, svou argumentační nouzi nahrazují slovní vatou.
Méně demokracie? Nevadí!
Skutečně ubohá byla ironická poznámka Vidal-Quadrase. Klaus před pěti lety podle něho tvrdil, že Česká republika nevstoupí do EU před rokem 2007. Je-li Klausova schopnost rozumět euroústavě stejná, jako jeho prorocké dovednosti, je na to podle Vidal-Quadrase nutné brát ohled. Jak vtipné! Jen kolega Leinen se v té chvíli musel červenat. Byl to totiž on, kdo v lednu 2003 (tedy relativně krátce před přijetím návrhu Evropské ústavy) v diskusi o euroústavě tvrdil, že funkci předsedy Evropské rady, voleného touto radou, by neakceptoval Evropský parlament, ani Komise či většina menších členských států. Institut takto voleného předsedy v euroústavě nakonec je. Jak vidno, prorocké dovednosti Jo Leinena také nejsou z nejlepších. Přesto je Leinen prezentován jako ten dokonalý. Pozoruhodný je i tehdejší Leinenův výrok, že toto ustanovení by rozšířilo demokratický deficit EU. Dnes mu to při propagaci euroústavy evidentně nevadí.
Smysl pro věcnost dokázal Vidal-Quadras také vysvětlením, že "myšlení pana Klause je zakotveno v minulosti, zatímco Evropská unie nás připravuje pro budoucnost." Podobně silný argument přednesl Jo Leinen. Podle něho je prý pozoruhodné, že Klaus je jedinou hlavou členského státu, která je v tak výrazné opozici proti euroústavě. A pak došlo k již zaběhnutému způsobu argumentace. Byla by prý škoda, když by se Česká republika “kvůli tomuhle euroskeptikovi a zavádějící kampani dostala do izolace, na periferii evropské politiky." Dojemné, s jakou péčí se německý socialistický eurofederalista stará o dobro České republiky! Ale slova o izolaci jsou spíše tragikomická. Nejen kvůli právní stránce věci, z které jasně vyplývá, že Česká republika by nemohla být při odmítnutí euroústavy vyloučena z EU. Spíše vyvolají jistý druh soucitu se zhrzeným eurofanatikem, který zakládal tým na boj proti dezinterpretacím euroústavy se slovy: “Je třeba hlídat, aby se ústava beztrestně nešpinila!” Je asi tísnivé pro euroústavního mušketýra, když podpora jím milované euroústavy je zoufale nízká již nejen v Británii, ale též ve Francii a klesá například i v Nizozemí.
Místopředseda Evropského parlamentu Vidal-Quadras zopakoval tvrzení, že euroústava nezaloží Evropský stát. Snad v inspiraci myšlenkou, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou. Bohužel, eurooptimisté opakovaně zneužívají fakt, že jednotná definice státu neexistuje. Proto si vytvářejí definice vlastní – tak, aby jim vyšlo, že euroústavou stát opravdu nevznikne. Stále opomíjejí, že obecně užívanou, byť právně nezávaznou definici dle Úmluvy z Montevidea Evropská unie dle euroústavy splní a stane se tedy státem. Bez ohledu na to, že přirozené rozdíly stejně jako některá specifika vnitrostátního uspořádání jednotlivých členských států samozřejmě zůstanou.
Vypudí Brusel Klause?
Perlou byla Vidal-Quadrasova rada pro Václava Klause. Zvítězí-li v Česku ANO euroústavě, je prý logické předpokládat, že prezident rezignuje „a dokáže tím, že jeho demokratické přesvědčení je skutečné a upřímné." Možná Roco Vidal-Quadras opravdu neví, že v demokratické společnosti o politickém osudu prezidenta rozhodují voliči – přímo, nebo prostřednictvím parlamentu. Nikdy ale zahraniční rádci jediných správných postojů. To známe sice také, ale z úplně jiného společenského zřízení.