Proč volit Klause
Pro volbu Václava Klause za prezidenta ČR pro druhé pětileté období vidíme několik zásadních předpokladů. Tyto argumenty předkládáme ke zvážení Vám, občanům a voličům bez rozdílu politických preferencí a světonázoru. Ať už patříte k voličům ČSSD, KDU-ČSL, jste příznivci KSČM nebo ODS, volili jste Stranu zelených či nezávislé senátory do Senátu, jste nevoliči, popř. prvovoliči, věříme, že právě některé z těchto argumentů Vám dají solidní základ pro podporu Václava Klause ve volbě prezidenta České republiky.
Zde najdete několik argumentů pro podporu Václava Klause. Proč se 2/3 občanů České republiky domnívá, že je Václav Klaus nejlepším možným kandidátem na prezidenta ČR ? Je možné, že to je právě proto, že...
- Václav Klaus za dobu svého působení v prezidentském úřadu jednoznačně prokázal, že umí plnit ústavní roli vyvažujícího článku vůči ostatním ústavním činitelům a institucím. Tato úloha má zásadní význam pro zachování charakteru české společnosti jako otevřené liberální demokracie.
- Na mezinárodní scéně je prezident Klaus známou a respektovanou autoritou, která otevřeně vyjadřuje své názory, i když jdou proti většinovému proudu.
- Jako premiér i jako prezident vždy zastával občanský charakter českého státu.
Proč by Václava Klause měli například volit i volitelé z řad jiných politických stran a nezávislí?
- Václav Klaus není představitel politické levice, přesto však během výkonu své funkce nikdy veřejně nepreferoval ODS a nepoškozoval tak ČSSD, ani jiné politické strany. Tato zřejmá konzistentnost a názorová čitelnost je jeho nespornou výhodou.
- Na rozdíl od mnoha jiných politiků neustupoval tlaku kulturně-mediální fronty, která se koncem devadesátých let rozhodla, že bude v zemi spoluvládnout skrze sdělovací prostředky.
- Nemalé procento voličů ČSSD sympatizuje s obezřetnými postoji Václava Klause k evropské integraci, které odmítá překotné odnímání dalších prvků české státní suverenity.
- Václav Klaus v uplynulých pěti letech úspěšně spolupracoval s regionálními politiky lidové strany, ať už na krajské nebo obecní úrovni. Důkazem jeho korektního chování vůči straně lidové je i fakt, že jeho kandidaturu veřejně podporují někteří politici KDU-ČSL, podporu jeho prezidentské kandidatuře vyjádřila např. i moravskoslezská krajská organizace KDU-ČSL.
- Lidová strana po celou dobu první československé republiky podporovala nekonfesní prezidenty hlavního proudu (T.G.Masaryk, E. Beneš). Důvodem byla nemožnost prosadit vlastního kandidáta a současně vysoká míra státotvornosti a rozhledu dvou zakladatelů novodobé české státnosti. Podobná situace je i nyní v osobě Václava Klause.
- Prezident Klaus se vůči KDU-ČSL choval maximálně korektně a neúčastnil se účelových politických štvanic vůči žádnému z posledních předsedů (M.Kalousek, J.Čunek).
- Funkce prezidenta plní významnou integrativní roli ve společnosti. Na rozdíl od svého hlavního konkurenta, Jana Švejnara, není Václav Klaus panem Nikdo. Je to člověk, s jehož postoji a názory se může velká část společnosti ztotožnit. Model hodného strýčka z Ameriky bez minulosti, který nás navíc bude učit slušnému chování, nepovede ke ztotožnění lidí s prezidentským úřadem.
- Jan Švejnar nejasně slibuje zapojení KSČM do politického života, ale žádá za to, aby se čeští komunisté zbavili svého názvu a základní identity. Václav Klaus namísto toho neslibuje nesplnitelné, ani se nechce vměšovat do života KSČM. Během uplynulých pěti let nezměnit svůj základní nekomunistický přístup, ale současně se neúčastnil ostrakizace KSČM na různých úrovních politického života.
- Kandidát Václav Klaus má jednu jinak neoddiskutovatelnou výhodu oproti všem protikandidátům - v případě dalšího zvolení za pět let musí podle ústavy skončit s výkonem své funkce. KSČM tak může být opět u dalšího rozdávání karet. Jan Švejnar, to je nejasná sázka, možná na dalších deset let.
- Václav Klaus se v zahraniční politice striktně držel svých zásad, když vystupoval proti byrokratizaci EU a diskriminacím vůči českým občanům a institucím.
- Složení týmu Jana Švejnara, plného bývalých a současných spolupracovníků exministra zahraničí Josefa Zieleniece, naznačuje, o co tu jde: znovuoživit étos nepolitické politiky začátku devadesátých let a s pomocí Švejnara - prezidenta získat novou legitimitu před parlamentními volbami 2010. Zažije někdejší neformální společenství "pravdy a lásky" svůj otevřený politický comeback? Získá v podobě Jana Švejnara, bývalého poradce Václava Havla, toto společenství i Pražský hrad?
- Podle některých průzkumů chce 69 % voličů Strany zelených za prezidenta opět Václava Klause. Není to překvapivé a vyplývá to z rozporu mezi členy SZ a jejich voliči. Pro členy SZ jsou typické spíše levicové politické postoje a ekologický aktivismus. Avšak tato orientace reprezentuje jen menší část ze sedmiprocentní podpory, kterou SZ ve volbách získala (okolo 2 %). A zbylých pět procent hlasů?
- Do Poslanecké sněmovny se v červnu 2006 zelení dostali především proto, že úspěšně oslovili úplně jinou část společnosti - liberály z velkých měst, kteří dříve volili ODA a posléze Unii svobody. V praktické politice tento rozpor zatím překlenoval předseda Martin Bursík, který však ve volbě prezidenta zastává tvrdou antiklausovskou pozici. Většinový volič SZ je tak najednou rozštěpen a od zelených ho to oddaluje. Skutečně znamená, že být zelený znamená být automaticky proti současnému prezidentu republiky? Většinový volič SZ si to rozhodně nemyslí.
http://www.volimklause.cz/index.php/procvolit
