„Chaime, nemohl bys mi půjčit stovku?“
„Je mi líto, nemam u sebe peníze.“
„A co doma?“
„Děkuju, všichni zdrávi."

Přijde Izák za rabínem a říká:
„Rebe, spáchal jsem hroznej hřích. Snědl jsem něco, co by nejed ani Žid, ani křesťan.“
„Prosím tě, Izáku, co to bylo?“
„Macesy se šunkou.“

Potká Blum, majitel koloniálu, malou Mařenku Novákovou a ptá se jí: “Pročpak jste k nám s maminkou přestali chodit nakupovat?“
Mařenka se způsobně postaví a odříká: „Když vy Židi jste nám ukřižovali Ježíše Krista.“
A Blum na to: „To já ne, to byl určitě naproti Lederer!“

Ve dvacátých letech jede skupina cestujících vlakem v jednom kupé. A mezi nimi sedí mladý vzdělaný polský Žid. Cesta je dlouhá a tak, aby jim čas rychleji utíkal, baví se o slavných osobnostech.
Začnou Einsteinem.
„To je Žid!,“ vykřikne mladý polský Žid.
Po chvíli přejdou na Freuda.
„To je Žid!,“ zas vykřikne ten mladý polsky Žid.
Pak se baví o Kolumbovi.
"Pokřtěnej Žid!,“ zas vykřikne ten mladý polský Žid.
Jedna pani už to jeho vykřikování nemůže vydržet a povzdechne si: „Ježíš Marjá Josefe...“
„Taky Židi!“

Na slavnostní večeři vyprávěl antisemita o své cestě po Africe: „Bylo to něco nádherného. Představte si, že jsem za celou tu dobu nepotkal ani jedno prase a ani jednoho Žida.“
U stolu to lehce zašumělo. Pak se ozval hlas židovského hosta: „To je ale škoda. To jsme my dva, vy a já, mohli lehce napravit.“
„Ale? A jak?“
„Mohli jsme tam jet spolu.“

Přijde Kohn domů celej ustaranej a není s nim řeč. Sára se ho ptá, co se děje.
„Ále, dlužím Roubíčkovi 10.000,-, zítra mu je mám dát a já je nemám... Nemůžu z toho spát!“
„A to tě trápí?“ Sára na to, přejde k oknu, otevře ho a zařve naproti do baráku:
„Roubíček, starej jim prej dluží 10 000!?“
„Souhlasí“, ozve se od naproti.
„A prej jim je má zítra dát!“
„Taky souhlasí.“
„Tak von jim je nedá, protože nemá!“. Načež Sára zavře okno.
„Tak, a teď můžeš v klidu spát, teď nemůže spát Roubíček!“

Co se stane, když spadne do kafe moucha...?
Angličan - odhodí šálek a odejde.
Američan - vyndá mouchu a kafe vypije.
Číňan - sní mouchu a kafe vyhodí.
Japonec - vypije kafe s mouchou, protože moucha je zdarma.
Izraelec - prodá kafe Američanovi, mouchu Číňanovi a koupí si novou kávu.
Palestinec - obviní Izraelce z násilného činu hození mouchy do kávy, požádá OSN o pomoc, vezme si půjčku od Evropské unie na koupi nové kávy, peníze však použije k nákupu výbušnin, dá si je na tělo a vyhodí se do vzduchu v kavárně, ve které se Angličan, Američan, Číňan a Japonec snaží vysvětlit Izraelci, že je příliš agresivní …

Na Sinajském poloostrově se za Šestidenní války po velké bitvě ztratili dva izraelští vojáci. Když už třetí den marně hledali svoji jednotku a unavení a žízniví si sedli do písku pouště, která byla všude kolem, pronesl jeden z nich zamyšleně:
„Mít tak teď kanystr vody...“
„Jó, to by byl kšeft,“ s uznáním řekl druhý.

Pýta sa Kohn svojho rabina: „Rabi, pokladate sa za cestného a slusného cloveka?“
“Samozrejme.“
„Rabi,takže to znamená, že keby ste našli milion dolárov, tak by ste ich vrátili majiteľovi?“
„Keby patrili nejakému chudobnému človeku, tak určite!“

Pride Zid poradit za svojim rabinom a vravi mu: „Moja dcera sa chce vydavat, ale otec zenicha ziada 100.000 veno a tolko penazi ja nemam, mam len 50.000,co mam robit?“
„Ja ti poradim. Vezmi tych 50.000 a zrkadlo. Bez za otcom zenicha a ukaz u ich pred zrkadlom a povedz - tu je tych 100.000....“
„No ano, ale ja mam tych 50.000 vratane penazi v tom zrkadle!“

Slomo stretne na ulici dvoch znamych a hovori im radostne: „Moja zena porodila vcera chlapca. Pozyvam vas k nam.“
“Blahozelame,“ hovori jeden, „velmi radi prideme. A kde ty vlastne teraz byvas?“
Slomo vysvetluje adresu a potom dodava: „A ked najdete, tak silno zabuchajte nohou na dvere.“
„A preco nohou?“ „No predsa budete mat plne ruky darcekov.“

V newyorském metru sedí černoch a čte noviny. Přisedne si vedle něho Žid, nakoukne mu přes rameno a vidí, že ty noviny jsou v hebrejštině.
Zakroutí hlavou: „Pane, to Vám nestačí, že jste černoch?“

Sára umírá a loučí se s manželem.
„Já vím, že až tu nebudu, že se znovu oženíš a přeji ti to. Jen mi prosím slib, že tvoje nová žena nebude nosit moje šaty, to bych nerada.“
Muž mávne rukou.
„Prosím tě, Sára, ta má přeci úplně jinou figuru.“

Proč Bůh nechal Izraelce při Exodu 40 let bloudit po poušti?
Protože jen těžko hledal místo, kde není ropa...

3 muži diskutují o svých milostných zkušenostech s manželkami.
Ital říká: „Potřu svoji manželku olivovým olejem, načež se odehrává amore perfetto. Manželka křičí 5 minut.“
Francouz oponuje: „To já namažu svoji chérie mandlovým máslem a pak se koná vášnivé milování - žena hlasitě vzdychá asi půl hodiny.“
Moše Goldstern povídá: „Namastím manželku husím sádlem, milujeme se a ona ječí šest hodin.“
Ostatní se na něj pochybovačně podívají a unisono vyjeknou: „6 hodin - jak to?“
Moše pokrčí rameny: „Protože si otřu ruce do závěsů...“

Starý pan Hirš, šnorer, jde šnorovat k Roubíčkovým.
“Haint iz purim,
morgen iz ojz
git mir a grošn
und varft mit arojs.“
Roubíček se kroutí: „Kouknou, když jsem jim minule dal dvacet korun, tak jsem jich pak hned viděl, jak jdou do lahůdek a tam se cpou lososem s majonézou. To na nás hrajou, že sou nebich, když si můžou špendýrovat lososa s majonézou?“
Nato Hirš povídá: „Když nemám 20 korun, nemůžu si dát lososa s majonézou. Když mám 20 korun, nesmím si dát lososa s majonézou. Tak mi teda, himmel, řeknou, kdy si můžu si dát lososa s majonézou?“

Kohn má černou smuteční pásku, když ho potká Roubíček. „Copak, umřela vám žena?“
„Ne, tchýně.“
„Pochváleno buď jméno Hospodinovo.“

www.eretz.cz