“Anti”diskriminační komunismus aneb Antidiskriminace diskriminuje homosexuály
Komunismus stojí na vlastnictví výrobních prostředků celou společností. Proč? Aby neexistoval konkrétní vlastník, aby celá společnost rozhodovala o tom, jak s danými prostředky naloží. Všichni se pak mají mít dobře, nikomu nemá nic nechybět, jinými slovy – nikdo nemá být diskriminován. Tolik teorie. Praxi jsme si prožívali 40 let a víme, jak to skončilo. Evropská unie se vydala cestou stejných cílů a do značné míry i stejných prostředků.
Čím se liší svobodná, tržní společnost od komunismu? Soukromým vlastnictvím. Proč? Aby konkrétní majitel rozhodoval (s osobní odpovědností) za to, jak se svým kapitálem naloží. Například koho přijme za své peníze do svého podniku. Je jen na něm, podle jakých kritérií se bude rozhodovat. Důsledky svého svobodného rozhodnutí včetně volby kritérií, dle kterých bude přijímat zaměstnance, ponese sám. To je základ efektivity trhu. Důvod, proč kapitalismus zvítězil nad komunismem.
Nediskriminujte. A nekraďte.
Přesně tento základní důvod vítězství svobodného trhu nad totalitním centralismem "antidiskriminátoři" odstraňují. Nejsou-li komunisty, musí respektovat nedotknutelnost dispozičního práva vlastníka ke svému majetku. Jsou-li komunisty (ať již sami sebe nazývají jakkoli), budou chtít dispoziční právo k majetku opět řídit "celospolečensky," diktovat vlastníkům, koho mají za své peníze najmout.
Kdokoli má dojem, že například ženy jsou diskriminovány, ať za své peníze založí společnost, ve které dá ženám (a třeba výlučně ženám) práci. Na to má plné právo. O svém majetku ať si rozhoduje sám. Na cizí ať nesahá.
Tento nejzákladnější princip západní civilizace, stojící na biblickém “nepokradeš” a “nepožádáš statku bližního svého,” není dnes naplněn díky tisícům směrnic a nařízení a bude asi ještě více pošlapán přijetím tzv. antidiskriminačního zákona. Demokraticky jsme rozhodli o vstupu do EU, tím jsme se zavázali poslouchat Brusel, ať již přijde s čímkoli. Suverénní stát by se snad mohl lépe inspirovat v méně regulačně obtížených USA, kde je nezaměstnanost žen na velmi nízké úrovni. Ale to jsme v referendu odmítli – a to zajisté mnoha hlasy bojovných feministek. A tak už máme co jsme chtěli, můžeme si nyní eurobudovatelsky zapět. Nám, kdo konzervativně ctíme základní pravidla slušnosti, jako je nedotknutelnost cizího vlastnictví a svrchované právo každého rozhodnout svobodně o tom, koho si najme a koho odmítne, zbývá jen málo naděje. Ale přeci existuje.
“Antidiskriminace” diskriminuje homosexuály
Zločinný systém možná zničí sám sebe. Britští homosexuálové si stěžují na antidiskriminační zákon. Prý je diskriminuje. Chtějí mít své gay hotely i nadále výlučně pro homosexuální klientelu. Proto žádají, aby byli od antidiskriminačního principu osvobozeni. Mělo by jim být vyhověno. A – abychom nediskriminovali heterosexuály, feministky, a další skupiny – měly by být od loupežných “antidiskriminačních” zákonů osvobozeny všechny skupiny obyvatelstva. Jenže to bychom museli mít v EU schopné politiky, nejen povrchní opakovače těch správných manter, které otevírají dveře pro kariéru hloupým, zato však politicky korektním.