Čip pod kůží přestává být v Evropské unii sci-fi
Zatímco u nás se během prosince popsaly hory novinového papíru a v parlamentu padla spousta slov o čipování českých psů a zavedení psích pasů, v Evropském parlamentu ve Štrasburku byla bez povšimnutí českých médií a většiny politiků schválena zpráva o čipování občanů... přeháním, ale jen trochu. Po praktickém zavedení toho, co předepisuje nařízení o evropském cestovním pasu občana EU, totiž identifikace čipem přestane být science fiction.
Zatím je hlavní novinkou, že evropský cestovní pas bude obsahovat biometrické prvky. Tedy informace, které jsou jedinečné pro každého z nás a jejichž uložení v pase bude moci sloužit k jednoznačnému určení držitele. Všechna data budou uložena právě na čipu, který bude součástí každého cestovního dokladu.
Pod tlakem USA
Evropský pas není výsledkem dlouhodobější a vážné diskuse o zajištění bezpečnosti na území EU, ale byl schválen pod silným tlakem Spojených států amerických. V kuloárech přitom jasně zaznívá, že představitelé USA evropské politiky varovali, že v případě jeho nepřijetí by mohla být pro všechny evropské občany zavedena vízová povinnost s USA. A to i pro občany států, které mají s USA v současnosti bezvízový styk. Návrh zavedení evropského pasu vybaveného čipem tak měl v Evropském parlamentu hned dvě skupiny podporovatelů. Obhajovali jej poslanci, které řadím k fanatickým bojovníkům proti terorismu, tedy lidé, kteří jsou ve jménu tohoto boje ochotni obětovat všechny demokratické principy, jež si Evropa během minulého století tak těžce vybojovala. Vedle toho se však vytvořilo pragmatické křídlo, jehož členové si uvědomili význam varování ze strany USA a rozhodli se neriskovat zavedení víz. Naštěstí i díky tomuto křídlu se nakonec podařilo evropským poslancům do původního návrhu komise prosadit alespoň několik drobných, ale podstatných změn.
Zaprvé se podařilo prosadit zákaz vytvářet centrální databázi těchto dat. Toto ustanovení reagovalo na odůvodněné obavy, že mohou být tyto informace v případě centralizace lehce zneužity. Zároveň poslanci schválili nový článek, který jasně říká, že biometrická data budou používána pouze pro ověřování pravosti cestovního dokladu a totožnosti jeho držitele. Všichni přece víme, že cestovní pas nám slouží nejen při přechodu státních hranic, ale často také jako průkaz totožnosti na řadě míst (například v hotelu). S daty mohou dále podle přijatých pozměňovacích návrhů nakládat pouze orgány, které jsou k tomu v jednotlivých členských státech zmocněny zákonem, a každý členský stát musí vést rejstřík úřadů pro zpracování těchto údajů.
Cesta k orwellovskému státu?
Tato a další opatření by měla zabránit nekontrolovanému a masivnímu sběru dat o všech občanech EU a tomu, aby se shromažďovaná data stala předmětem obchodu. Čipy by podle této úpravy měly sloužit pouze k zamezení padělání pasů a ke zjednodušení identifikace osob.
Mně osobně však dále děsí řada souvisících otázek. Konkrétně třeba hlasité úvahy o tom, že by se mělo umožnit telemetrické čtení čipů, tedy laicky řečeno čtení na delší vzdálenost, např. při průchodu vchodem do nějaké budovy a bez toho, že by majitel pasu (čipu) svůj pas přiložil k nějakému zřetelnému čtecímu zařízení. Pokud bychom s tím souhlasili, riskovali bychom, že se evropský občan vybavený evropským pasem stane předmětem trvalé kontroly a sledování. V Bruselu navíc již dnes zaznívají názory, že pokud správný Evropan nedělá nic nekalého, nemusí mu vadit, že kdokoliv může trvale sledovat jeho pohyb. To mi mimochodem blízce připomíná nedávné výroky našeho policejního prezidenta, když komentoval masové policejní odposlechy. Na domácí půdě se setkal s kritikou. V Bruselu je však kritiky zapotřebí možná ještě víc - to aby se evropské cestovní pasy nestaly jen první vlaštovkou na cestě k orwellovské Evropě.
Autor je místopředsedou Evropského parlamentu
Mladá fronta DNES, 10.01.2005