V jedné staré anekdotě se říká: Ptají se Čecha: "Proč u vás nebyli za druhé světové partyzáni?" A Čech opáčí: "To se přece nesmělo."
Všichni se tenkrát smáli. Měli jsme pocit, že my Poláci jsme evropští hrdinové, kteří se ničeho neleknou, a že když je třeba hájit čest, národ a jeho posvátnost, jsme připraveni zemřít. Kdeže loňské sněhy jsou. Aspoň zatím.
Prvního dubna přijal Sejm zákon, který zmocňuje prezidenta k podpisu lisabonské smlouvy. Nikdo nediskutoval, nikdo neprotestoval a nehájil nezávislost Polska. Všichni mlčeli jako zařezaní. Někdo pak řekl, že to byl aprílový vtípek, že je to jenom tak. Ale druhý den Senát přijal úplně stejný zákon. A po smíchu byla veta.
A tu náhle přijde zpráva, že český Senát poslal reformní smlouvu Ústavnímu soudu, aby prozkoumal soulad dokumentu s českým právem. Dokud soud nerozhodne, Senát o smlouvě jednat nebude.
Senátoři si přejí porovnat šest částí reformní smlouvy s českou ústavou, mj. přenesení některých národních kompetencí na evropskou úroveň, nahrazení jednomyslného způsobu rozhodování v Radě EU většinovým a závaznost Charty základních práv v České republice.
A co vy, naši hrdinní polští zákonodárci, nestydíte se? Zdá se, že odvaha mezi našimi poslanci a senátory notně zdražila, že peníze váží víc než čest zákonodárců Občanské platformy, Práva a spravedlnosti, Strany demokratické levice a Polské lidové strany, neboť málokterý z nich má odvahu vyslovit NE!
Že je tady nějaké Polsko a nezávislost a památka hrdinství předků bojujících o svobodnou vlast? No a?!
Potkají takhle čeští turisté ve Varšavě na ulici polského poslance a senátora a ptají se jich: "Proč jste neposlali reformní smlouvu k Ústavnímu soudu?" Naši říkají: "Jelikož se na tom Tusk domluvil s Kaczyńskim v prezidentské vile v Helu." "A váš Sejm a Senát už nezasedají ve Varšavě?" vyptávají se Češi. "Parlament zasedá ve Varšavě, ale rozhodnutí se činí daleko odsud," odvětí naši a zahanbeně jdou pryč.
Kačer a Donald
http://vpravo.blog.cz/
