Nestrkejme hlavu do chomoutu úpadkové civilizace
Evropská civilizace, navzdory vysoké životní úrovni, je v myšlenkovém úpadku. Myšlenkový úpadek nutně musí následovat i úpadek materiální. Otázka jen za jak dlouho. Kultura, která upadá, ženy již nerodí děti, lidé jsou slabí tělesně a duševně, spěje automaticky k prohlubování moci státu a úřednické diktatuře. To se dělo s Římskou říší neblahé historické paměti před jejím pádem. Když je člověk vychováván v přebytku, vše má, není za co bojovat (pokud si nenajde zástupnou ideu v nějakém fotbalovém klubu), obvykle poklesá jeho motivace a duševně, mnohdy i tělesně chátrá. To je vidět i na televizní kultuře, kterou lidé vyžadují a které se televizní stanice přizpůsobují. Na západ od nás to není nikterak odlišné, naopak tato kultura odtamtud k nám přišla.
Slabost a zbabělost se nádherně projevila ve španělských volbách, když se občané nechali ovlivnit teroristickým útokem v Madridu a lidé dali přednost ústupu z Iráku před bojem. Podobně to probíhá v Nizozemsku. Teroristé již ovlivňují politiku vražděním politiků, zastrašováním těch ostatních; vidíme jak úspěšně. Lidé se domnívají, že mohou zalézt do svých kutlochů a nechat problém byrokratům. Úřednictvo se jeví jako záchrana vyčichlé, vymřelé, devitalizované a zbabělé populace. Jen v Americe se ještě občas zdvihne zdravé jádro populace a zvolí prezidenta Bushe, jako pistolníka pozdvihujícího ostatním sebevědomí.
Parochiální Evropa se představuje prohlubováním úřednického aparátu a ztrátou demokracie, neboť slabí lidé nejsou již ochotni využívat demokratických mechanizmů, protože by museli něco dělat a to se jim nechce. To je příležitost pro úřednictvo a všechna ta nařízení ohledně výroby banánů určité délky, což jistě vymyslel poťouchlý úředník jako pokus o pozdvižení sexuálního apetitu. Ten ovšem v době pilulek a potratů porodnost nezvýší.
Také musíme být hodní ke všem menšinám a přistěhovalcům, protože mít vlastní děti je náročné a slabošský člověk raději podlehne představě, že to za něj přistěhovalci vyřeší a vznikne nějaká multietnická společnost rovných a šťastných lidí, kteří se budou všichni objímat bez rozdílu rasy a společně budovat veliký šťastný zítřek komunizmu. Proto je nutné vystavět Rómům v Letech pomník, přestože tam byli jen dočasně internováni. Domnívám se, že pomníky obětem je potřebné stavět, ale prostě tam, kde byli likvidováni. Jenže tady nejde o fakta, ale o stálé ustupování tvrdě prosazovaným nesmyslům, protože co se stane až bude Rómů většina obyvatel? Třeba právě oni nám jednou postaví na Hradčanech pomník s nápisem: „Tady kdysi žil český národ, který se dobrovolně vzdal své státní, později národní a nakonec fyzické existence. Budiž vzdána čest jeho hlouposti.“
Nedomnívám se, že strkat hlavu do chomoutu takovéto úpadkové civilizace je přínosné, zvláště když na nás šije stále byrokratičtější systém, chystá se omezit svobodu naší kreativity. Jejich slabošská povaha jim velí přenášet problémy, které si sami způsobili, na ještě slabšího. Za toho považují nás. Stále si musíme být vědomi toho, že oni jsou v myšlenkovém úpadku dále. Stále se domnívám, že bude těžší se zbavit jejich falešných představ o levicové vládě, zvláště když komunizmus nezažili, zatímco my přecejen s ním máme zkušenosti. Evropa nám myšlenkově může dát jen svoji ideovou bídu. Příkladem pro nás mohou být jen některé jejich konzervativní zkušenosti, třeba soudnictví, státní správa, řízení obcí apod. K převzetí těchto, zatím ještě pro nás pokrokových prvků, nepotřebujeme přijmout jejich nadvládu a úpadkovou kulturu.
Vím, že někdo namítne, že jsme na tom stejně, že máme stejnou úpadkovou kulturu jako oni. Bohužel nežijeme na Floridě nebo na Kubě, abychom se mohli připojit jinam. Sami stát nemůžeme. Ano to je pravda, jenomže do byrokratického chomoutu hlavu strkat nemusíme. Stačí přece volný trh a zajištění bezpečnosti. Dál se uvidí.