Viva la France!
Nedělní francouzské referendum poslalo euroústavu ke dnu. Byla odmítnuta bezmála 55% lidí při současné účasti kolem 70 procent všech občanů. Je to samozřejmě důvod k oslavě pro všechny odpůrce tohoto dokumentu, velmi důležité však teď je, co se bude dít dál. Podle pravidel EU euroústava neplatí, pokud ji neschválí všechny státy evropské patnáctky. Soudě podle toho a také dle výroků europoslance za ODS Jana Zahradila by už teď nemělo cenu se tímto jakkoli zabývat, neboť byla ÚEU ve Francii zamítnuta a tím pádem by to měl být její definitivní konec. Brusel však zjevně neumí prohrávat. Již teď se objevují hlasy, že by se referendum mělo opakovat, dále že euroústava musí být přijata za každou cenu atd. Někteří politici se snaží své rozhořčení a zklamání zakrývat tím, že relativizují francouzské NE a hovoří o nějakém úletu a podobně. Osobně se však tomuto NE nedivím. Neustálá snaha prosazovat ÚEU za každou cenu, očerňování jejích kritiků, prosazování jí ze strany nepopulárních lidí a v neposlední řadě ostudné výroky jedné eurokomisařky typu že nepřijetím ÚEU čekají Evropu nové koncentrační tábory a tak podobně. Už to by mne odrazovalo volit ano. Je dobře, že integrační systém v takovémto duchu se začíná hroutit. Ale sláva Francii, její NE snad trochu vyjasní situaci, je také vítězstvím ať už bude reakce Evropy jakákoli. Buď bude tento výsledek respektován a euroústava skutečně padá, nebo způsobí snahu ještě více protlačit tento dokument stůj co stůj a to je nahrávka na smeč všem euroskeptikům. Každopádně, výsledek francouzského referenda snad konečně znamená blýskání se na lepší časy.