Papežštější než papež aneb poturčenec horší Turka
Z předpisů a regulací, které se nekontrolovatelně valí z Bruselu, se každému občas zatočí hlava. Obávám se, že není v silách zejména menších a středních firem se v této změti vůbec orientovat, natož úspěšně podnikat. O to smutnější potom je, že naše vláda se v krkolomných regulačních aktivitách nechce nechat zahanbit. Pod pláštíkem evropských požadavků se na ministerstvech vymýšlejí vyhlášky, které snad nemají jiný cíl než znepříjemňovat českým firmám a
živnostníkům život nebo hlavně rozšiřovat pravomoci úředníků státu. Nepřímo se tak napomáhá korupčnímu prostředí, protože z většiny regulací úředník laskavě může svolit k výjimce.
Evropská unie, na kterou se potom tyto vyhlášky svádí, je v tom někdy i nevinně . Například vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu ohledně nakládání s obaly (č . 115/2002 Sb.) jde daleko nad rámec a mimo rámec požadavků EU. Výrobcům ukládá povinnost vydávat s každým obalem
komplikované prohlášení o splnění podmínek uvedení obalů na trh. Získat takové prohlášení je administrativně i finančně značně náročné. Podobně nad rámec evropských požadavků vyžaduje ministerstvo životního prostředí při celní kontrole potvrzení o splnění povinnosti zpětného odběru obalů i u výrobků , které nejsou určeny spotřebitelům.
Výsledkem takové vládní regulace potom je, že pokud česká firma vyrábí krabice od bot (rozuměj obal), které chce vyvážet i do Evropy, musí každou krabici označovat jinak, podle toho, na který národní trh je určena. Dlužno dodat, že pro český trh je označování jedno z nejkomplikovanějších.