Neffova Lisabonská smlouva z lásky k EU
Ondřeje Neffa úlet do říše snů a sci-fi (Poslední slovo, LN,23.06.08) mě u tak bystrého a inteligentního novináře trochu zaskočil, ale budiž mu prominuto, psát denně by umořilo i koně, a ten má větší hlavu. Ta jeho zuřivá filipika na obranu Lisabonské smlouvy je však z gruntu projevem tak velké lásky k Evropě, že pro les stromy nevidí.
Lisabonská smlouva není žádným „logickým vyústěním integračního procesu“ jak píše. Je to záměrně nesrozumitelný mišmaš dokument, psaný euronewspeakem, který měl zachránit prvky odmítnuté eurosmlouvy a měl se tvářit, že jde o něco jiného, ačkoli všichni vědí, že jde více méně o totéž v jiném balení. Není pravda, že šlo jen o 100 000 Irů. Účast byla velká a ti, co zůstali doma, také volili, a to právě tím, že jim jasné ano za volbu nestálo. V Lisabonu se politici dohodli, že referenda nebudou, a tak jediní Irové mohli volit za nás. Může si snad někdo myslet, že by tenhle trik voliči v jiných zemích neprohlédli? Europolitici si to rozhodně nemysleli, když se rozhodli voličům vyhnout.
A strašit tkv. dvoudomou Evropou už opravdu smysl nemá. Vždyť na větší integraci má žaludek tak nanejvýš Belgie a Lucembursko. Jak smutný pohled na politiky, kteří přesvědčují lhaním - o smlouvě, o pravidlech konsensu, o demokracii. Smlouva je mrtvá, ať žije smlouva!
Evropa je Evropou malých států. Nerozpadli jsme se snad i my i Balkán, a nečeká to nakonec i Brity, Španěle a Italy? Evropa je velká společná civilizace nikoli národnost, a být Evropanem znamená mít svoji vlastní totožnost. Nepleťme si přirozený patriotismus s extrémním nacionalismem. Nepleťme si Unii s Evropou. Čas, kdy lidé začnou milovat nadnárodní organizaci víc než svůj domov, ještě nenastal.