Místní sdružení ODS Polabiny, ve kterém je poslankyně Alena Páralová, a oblastní sdružení Žďár nad Sázavou, ve kterém působí vlivná místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová a europoslanec Ivo Strejček, přijaly usnesení, které vyzývají vedení ODS k zastavení ratifikace Lisabonské smlouvy. Obě političky jsou proti schválení nové euroústavy. Podle vyjádření některých politiků ODS to může být inspirací pro další sdružení.

„Všichni hlasovali pro usnesení doporučující vedení ODS, aby zastavilo ratifikaci Lisabonské smlouvy, jen tři členové se zdrželi. To ukazuje, že členská základna chce hájit principy politiky ODS a dokáže se postavit establishmentu, pokud nehájí naše zásady. To se mi líbí. Věřím, že takovýchto sdružení se najde více,“ řekla Euro online poslankyně Páralová.

„Mnohokrát jsem před volbami slíbila občanům, že ODS bude hájit zájmy České republiky v EU, že bude hájit její svobodný prostor. Lisabonská smlouva se od Ústavy pro Evropu, proti níž se ODS důrazně vymezila, liší velmi málo. S rostoucími obavami sleduji jak se s každým novým harmonizovaným zákonem zmenšuje svobodný prostor pro občany. Lisabonská smlouva je pro Českou republiku špatná a věřím, že se nám podaří ji zastavit,“ dodala Páralová.

„Usnesení našeho oblastního sněmu jsme s nikým nekoordinovali. Vzniklo to spontánně a obšírně jsme o smlouvě diskutovali přes dvě hodiny. Vyzvali jsme Výkonnou radu ODS, aby se nepokračovalo v ratifikaci Lisabonské smlouvy,“ řekla našemu serveru místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová.

„Tato smlouva je podle mě jenom přepsaná euroústava a pokud jsme vystupovali proti evropské ústavě, která vytvářela evropský superstát, měli bychom tak činit i v případě Lisabonské smlouvy. Navíc byla smlouva v Irsku v demokratickém referendu odmítnuta a proto je podle mě mrtvá,“ dodala Němcová.

Předsedou oblastního družení Žďár nad Sázavou je europoslanec a člen výkonné rady Ivo Strejček, který usnesení podpořil. „Poslali jsme to dál na region, aby se to dozvěděli i ostatní oblastní sdružení a uvidíme, jestli se některé přidají,“ řekl pro Euro online europoslanec.

Nápad udělat podobné usnesení se líbí i poslanci Janu Schwippelovi. „Uvažuji, že bychom podobné usnesení mohli přijmout i na našem místním sdružení. Takto můžeme ukázat cestu ostatním sdružením a odpor proti Lisabonské smlouvě by se mohl šířit jako lavina,“ řekl Schwippel.

„Já tyto usnesení vítám. Vyjadřují názor, který dlouhodobě prezentuji já a je vidět, že není pravda, že by členská základna ODS Lisabon podporovala. V Senátu irské NE také přesvědčilo váhavé a vypadá to, že přiklonilo další senátory k odporu vůči Lisabonské smlouvě,“ řekl senátor a člen výkonné rady Jaroslav Kubera.

„Také je třeba věnovat pozornost vyjádření Lubomíra Zaorálka, že radar není slučitelný s Lisabonskou smlouvou. Takže pokud v ODS chceme americký radar, musíme jasně odmítnout Lisabonskou smlouvu,“ dodal Kubera.

„Sdružení ODS mají na takováto vyjádření právo a je správné, že po irském referendu k tomu přijímají stanovisko a Výkonná rada k tomu bude určitě přihlížet. My jsme v našem oblastním sdružení měli sněm před irským referendem a kdyby se konal sněm po něm, byl bych pro, abychom podobné usnesení přijali a asi by se tak i stalo,“ řekl europoslanec, člen výkonné rady a předseda oblastního sdružení Nymburk Hynek Fajmon.

„Řada oblastních sněmů bude až po prázdninách a věřím, že se k Lisabonské smlouvě vyjádří další sdružení,“ dodal Fajmon.

Lisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň zhruba 50 oblastí. Mezi nimi jsou i tak citlivé záležitosti jako například legální migrace, doprava nebo energetika. Smlouva také zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu.

Hlasovací mechanismy také výrazně oslabují pozici České republiky a posilují velké státy, jako jsou Francie a Německo.Ve smlouvě se též explicitně píše o nadřazenosti unijního práva nad právem národním a smlouva konstituuje plnohodnotný typ eurounijního občanství, které bylo dosud doplňkem k národnímu.

Ve smlouvě je rovněž zakotvena společná zahraniční i bezpečnostní politika EU. Proto se například prezident Václav Klaus domnívá, že Lisabonská smlouva de facto mění EU v nový evropský superstát, kterému budou podřízeny členské státy EU.

 

reklama