Prezident Klaus není loutkou v rukou europeistů
Po celý minulý týden mne kolegové novináři i známí strašili, že polský prezident přinutí našeho pana prezidenta k vyjádření k souhlasu s druhou euroústavou – Lisabonskou smlouvou (LS). "Má to přece nařízeno prezidentem Francie v zájmu zachování EU a to už něco znamená," říkali. Věděli, že zastávám názor, že by to znamenalo tragédii pro budoucnost nejen naší země, ale celé Evropy.
Sledovala jsem snahy europeistů o vyvinutí mediálního nátlaku a hrozeb, jaké to bude mít ostudné dopady pro naši zem v EU, když Václav Klaus neuposlechne a bylo mi jasné, že bude muset vyvinout mimořádnou morální sílu, aby tomuto nátlaku odolal. Pan prezident ale nezklamal, nevzal své slovo zpět jako polský prezident, který vyhandloval slovo státníka za krátkodobý výměnný handl – výstavbu automobilky Peugeot za ztrátu národní suverenity.
Václav Klaus potvrdil svým zásadovým postojem, že mu národní zájmy země, v jejímž čele stojí, jsou nade vše. Potvrdil, že není loutkou v rukou europeistických ušmudlaných politiků. To, že ho jejich nátlak nezlomil je o to obdivuhodnější, když si uvědomíme po jak obtížné operaci se nachází. I když nechci lacině srovnávat, není možné nevzpomenout na jistou paralelu našich národních dějin z roku 1938, kdy Francie v zájmu záchrany světového míru souhlasila s připojením části našeho území Německu a Polsko k tomu mlčelo. Jak to dopadlo všichni víme. Polsko bylo téměř vymazáno z mapy světa, Francie byla okupována Německem, o tragédii, kterou to přineslo naší zemi nemluvě. Kdyby tehdy stál v čele naší země státník, který by se nátlaku nepodřídil a neprchl před zodpovědností do exilu, mohlo vše dopadnout jinak.
Je proto štěstí, že v čele naší země stojí skutečný státník, jehož slovo je, i když nežijeme v monarchii, slovem krále. Státník, který postupuje v duchu královského hesla: "Královské slovo platí" a nevyměnil ho zamorálně pochybné kompromisy chvilkových lukrativních nabídek.
www.fragmenty.cz