Návrh nového občanského zákoníku znovu uvádí do života některé tradiční právní instituty, které socialistické právo opustilo. Ten nejtradičnější – manželství – však ničí. I přesto, že se autoři v důvodové zprávě opakovaně dušují, že se na současném stavu (téměř) nic nemění.
Manželství bez účelu
Z manželství se má stát bezhodnotová a bezúčelná instituce. Zatímco každý spolek anebo i neformální sdružení osob má nějaký účel nebo společný cíl, manželství ho nadále mít nemá. Definice manželství v návrhu nového občanského zákoníku je povýtce formalistická: „Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon.“ Téměř doslovně stejná jako definice registrovaného (zapsaného) partnerství: „Zapsané partnerství … je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem, který stanoví tento zákon.“
Žádný odkaz na rodinu, na děti. Proč? Vždyť podle důvodové zprávy se dnes již lidé nežení a nevdávají kvůli tomu, aby založili rodinu, ale i z různých důvodů „zdravotních, ekonomických či psychologických“. Kvůli tučnému kontu i dlouhým nohám. Tím však autoři zaměňují bezprostřední pohnutku ke vstupu do manželství s jeho účelem, který je na této pohnutce nezávislý.
Současný zákon o rodině říká, že „hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí“. Tím manželství uznává za základ rodiny, projevuje mu společenské ocenění a poskytuje hodnotovou orientaci. Cosi ve smyslu: kéž by rodiny byly založeny na trvalých a stabilních manželstvích!
A protože již manželství nemá žádný účel, hodnotu ani smysl, upouští autoři návrhu nového občanského zákoníku od slavnostní formy sňatečního obřadu. Na příště bude stačit ušmudlaný podpis v úředních hodinách, zatímco úřednice bude dopíjet svoji třetí kávu.
Zapsané partnerství
Bude-li návrh občanského zákoníku přijat v navrhované podobě, bude se jednat o první zákon, který výslovně stvrdí, že registrovaní (nově nazvaní „zapsaní“) partneři tvoří rodinu. Institut zapsaného (registrovaného) partnerství se stal součástí části nazvané „Rodinné právo“. Pojem rodiny tak získává radikálně nový obsah. Je to o to vážnější, že § 2 písm. b) návrhu nového občanského zákoníku zakotvuje soukromoprávní zásadu, že „rodina požívá zvláštní zákonné ochrany“. Za běžných okolností bych zatleskal. Ale takto? Má požívat zvláštní zákonné ochrany i svazek dvou mužů? Proč?
Začlenění úpravy zapsaného (registrovaného) partnerství do rodinněprávní úpravy však může znamenat i dalekosáhlé finanční dopady. A to v důsledku aplikace antidiskriminační legislativy Evropské unie. Evropský soudní dvůr judikoval (věc Tadao Maruko v. Versorgnungsanstalt der deutschen Bühnen, C-267/06), že jakmile vnitrostátní právní předpisy upravují partnerství srovnatelně s manželstvím, platí zásada rovného zacházení. I v případě dávek sociálního zabezpečení.
Přijetí navrhované podoby občanského zákoníku tedy způsobí, že zapsaní (registrovaní) partneři budou muset obdržet všechny výhody – ať již v oblasti daňové, sociální či jiné –, které v tuto chvíli požívají manželé.
Opět jednodušší rozvody
A nakonec rozvody. Budou opět o něco jednodušší. V případě tzv. „smluvených rozvodů“ se již nebude muset počkat alespoň jeden rok po sňatku, ale manželství bude moci být rozvedeno třeba následující týden. A v případě rozvodů se zjišťováním příčin rozvratu se ochranná lhůta pro manžela, „který se na rozvratu manželského soužití porušením manželských povinností převážně nepodílel“, zkracuje ze tří let na dva roky.
Návrh zcela rezignuje na možnosti prevence rozvodovosti.
Proč také. Manželství nemá účel a smysl; společnost tedy nemá zájem na jeho stabilitě.
Autor je právník, předseda Mladých křesťanských demokratů