Čínská genocida, o které se příliš nemluví
Když se dnes hovoří o Číně, tak většinou v souvislosti s letními olympijskými hrami. Protesty, upozorňující na porušování lidských práv, útlak v Tibetu a komunistickou povahu čínského režimu, nebyly vzaty v potaz a tak se shromáždění sportovců pod heslem „Jeden svět-jeden sen", uskuteční v zemi, kde snad i sny jsou státem důsledně regulovány. Již méně pozornosti ze strany mezinárodních médií a lidsko-právního establishmentu se dostává brutální politice čínské vlády vůči manželství, rodině a nenarozeným dětem. Finanční i jiné postihy, uplatňované vůči manželům, čekajícím druhé či třetí dítě, vynucované sterilizace a potraty - to jsou jevy, o kterých se příliš nehovoří. Výjimkou je nedávno vysílaný (HBO) dokumentární film „China´s Stolen Children", ve kterém jsou dopady čínské populační politiky líčeny prostřednictvím příběhů několika čínských párů, natočených filmovým štábem, vydávajícím se za skupinu turistů. Překvapený divák se jen tak mimochodem dozví, že „politika jednoho dítěte", jež bude zanedlouho „slavit" svoje třicáté výročí, vedla k selektivním potratům, při kterých bylo zabito na 40 miliónů děvčat a ke každoročnímu prodeji více jak 70.000 dětí na černém trhu. 
Kromě černého trhu s dětmi také rostě počet dětských únosů a gangů, které se na tento typ zločinu specializují.
Tato politika je zde označena za „nejrozsáhlejší sociálně-inženýrský experiment na světě". Film se zaměřuje se na představení těžkého osudu dětí, prodaných svými rodiči jinému, dosud bezdětnému páru, aby se vyhnuli postihu a šikanování ze strany státu.
Potraty jsou v čínských rodinách zcela běžné. Mnohý pár, poté co se z ultrazvukového vyšetření dozví, že jejich první dítě je dívka, vynese nad dítětem ortel smrti. Tato praxe selektivních potratů je důsledkem tradiční čínské - a obecně asijské - preference chlapců. Nevěsty totiž odcházejí do rodiny ženicha, zanechávaje tak svoje rodiče osamocené, bez možnosti se o ně ve stáří postarat. Zabitím více jak 40. 000 000 dívek za dobu „politiky jednoho dítěte" vznikl značný nepoměr mezi počtem mužů a žen, takže milióny čínských mladíků mají potíže se založením rodiny. Proto si dnes mnozí mladí Číňané obstarávají své budoucí partnerky v zahraničí a to i formou koupi. Cena za jednu barmskou slečnu - a vzhledem k chudobě v mnoha barmských rodinách není o ně nouze - se nachází v rozpětí 600 až 2.400 amerických dolarů, v závislosti na věku a kráse.
Před devíti lety byl každý čínský důchodce podporován deseti pracujícími. Do roku 2020 to už bude 1:6 a do roku 2050 jen 1:3. Rostoucí nedostatek dětí povede ke stejným sociálním a ekonomickým otřesům, které čekají evropské státy a vůbec všechny společnosti, kde se rodí malý počet dětí.
http://blog.ihned.cz/index.php?p=YSemin