Přestaňme si lhát
Říci, že jsem posledními událostmi na Kavkaze znepokojen, by bylo nepřesné. Nevyjadřovalo by to dostatečně silně pocity, které z celé věci mám. Toho, co se stalo v Gruzii, se doslova hrozím. Tím mám na mysli jak věc samu, tak to, jak je politicky a mediálně uchopena a interpretována.
Začít vojenské dobrodružství, při němž ve velkém počtu umírají civilisté, je špatné a nepřijatelné vždycky, ale vyvolat něco takového právě teď, na okraji Evropy, v den zahájení olympiády, je nepřijatelné dvojnásob, i když jde o konflikt, jehož kořeny sahají staletí zpátky. V zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální.
Odmítám pokrytectví, které říká „už se stalo, neptejme se proč, nyní je třeba najít řešení“. Pokud pravdivě neřekneme, kdo konflikt začal a co tím sledoval, spravedlivé a trvalé řešení nenalezneme. Jenom budeme na další a další výbušná místa ve světě umisťovat vojenské „mírové“ sbory (Irák, Bosna, Kosovo, Dárfur), které problémy pouze konzervují. Neřeší je a odkládají je na pozdější dobu. Paralely s minulostí se nabízejí, ale jsou v detailech a jednotlivostech vždy poněkud nepřesné. Základní koncept však zůstává stejný.
Samozřejmě je nejprve nutné okamžitě zastavit válečné operace všech zúčastěných stran. Dlouhodobější řešení celého problému však není možné postavit na lži – byť by nám či našim spojencům z aktuálních mocenských či dlouhodobě strategických geopolitických zájmů vyhovovala. Není možné lhát sobě a veřejnosti. Nevyplatilo se to v Iráku, na Balkáně a na dalších konfliktních místech, nevyplatí se to ani v Gruzii. Je to nejenom pokrytecké, ale ze všech hledisek i velmi nebezpečné.
Je alarmující a smutné, když vidíme, že zahraniční angažovanost nesleduje řešení útrap místního obyvatelstva, ale své vlastní strategické cíle. Kavkaz je však především domovem lidí. Neměl by nikomu sloužit jako záminka pro mezinárodní politiku.
Válka minulého víkendu nemá kořeny v minulém týdnu. Jde o bolestný a dlouhodobě neřešený problém, se kterým si neporadily žádné kavkazské režimy v minulosti. Klid zbraní je nutnou podmínkou, aby strany zúčastněné na konfliktu tyto staré problémy začaly řešit vzájemným jednáním a to především vlastními silami a ne v režii těch, kdo sledují své vlastní zájmy.
Václav Klaus, Mladá fronta Dnes, 18.8.2008
www.klaus.cz