Rozhovor prezidenta republiky Václava Klause pro deník Mladá fronta Dnes
Na rozdíl od mnoha evropských politiků Václav Klaus nelituje krachu summitu EU. V rozhovoru pro MF DNES řekl, že se teď naopak možná otevře v Unii cesta k potřebným změnám.
MfD: Gerhard Schröder o víkendu řekl: Nacházíme se v jedné z nejtěžších politických krizí, jaké kdy Evropa zažila. Myslíte si, že summit v Bruselu odstartoval konec současné podoby EU?
Když někdo hovoří o krizi, tak ta krize nenastala teď. Dávno existuje a je to krize jedné dávno přežilé a pouze uměle udržované koncepce Evropské unie. Není to krize nová, a proto to není ani počátek konce Unie. Integrační proces bude pokračovat.
MfD: Krach jednání o rozpočtu EU může pomoci integraci?
Nejsem smutný z krachu jednání o rozpočtu. Smutní jsou přerozdělovači všech zemí, všech ideologií. Já si nepřeju rozsáhlé přerozdělování ani u nás. Křiví společnost, vytváří falešnou hru na rovnostářství, a přitom vytváří nerovnost.
MfD: Pane prezidente, vy situaci v Evropské unii nevidíte tak dramaticky jako Gerhard Schröder?
Kdybych to obrátil, tak bych řekl, že je to vše možná právě naopak. Předchozí smlouvy o EU byly přijímány za zády veřejnosti a bez ní. Byly záležitostí politických elit. Teď konečně občané dvou zakládajících zemí dostali šanci něco říci a řekli ne, i když na ně byl vyvíjen obrovský tlak. Takže já to vidím spíše jako začátek.
MfD: Začátek čeho?
Doufám, že se konečně začne vážně hledat cesta, jak by měl integrační proces pokračovat dál. Referenda ve Francii a Nizozemsku jasně řekla, že to musí být pokračování jdoucí zdola, nikoli nadiktované shora. To já vidím jako určitou šanci do budoucna.
MfD: Co vám nejvíce vadí na dnešním rozpočtu Unie?
Jestli dostal tvrdý úder proces přerozdělování v Evropské unii, tak je to vítězství. Bylo by dobré, aby se zapomnělo na všechny možné dotace a nedotace, na platby do Bruselu a zase zpátky. To je velkémrhání lidskou aktivitou i mrhání penězi. Je to tedy krach zbytečného přerozdělování. Od samého začátku, už patnáct let, říkám, že do Unie chceme vstoupit ne kvůli penězům, ale proto, že se chceme podílet na evropské integraci. Je směšné, když vidím některé naše dnešní vládní politiky, jak pláčou, že by nemuseli dostat tolik peněz z milovaných dotací. To mě vůbec netrápí. Kdyby se ten kolotoč dotací a současně plateb, kdy nula od nuly pojde, teď přesekl a začali se všichni probouzet a řekli by, že by to mělo být všechno jinak, tak to by bylo bezvadné.
MfD: Když se v posledních dnech hlasitě hovoří o obrovské krizi Evropské unie, jaký vývoj pro nejbližší dobu odhadujete?
Celá ta nešťastná debata o ústavě přece jenom ty otázky o EU otevřela. Předtím to lidé nebrali dostatečně vážně. Nemysleli si, že je to věc, která se jich tolik týká. Teď pochopili, že tomu tak není. Ta diskuse by mohla vyústit v nějaký nový dokument, který by se také mohl jmenovat ústava. Já bych se z toho slova nezbláznil.
MfD: Jaká by "jiná" evropská ústava podle vás měla být? Pokud tedy má vůbec ještě podobný dokument vůbec vzniknout.
Měla by to být ústava úplně jiného celku, který by si vzpomněl na to, proč byla EU před půlstoletím zakládána, a ten celek by se vrátil k původním hodnotám, kterými jsou svoboda a demokracie. Já bych si přál, aby taková ústava vznikla.
MfD: Ve Francii i jiných zemích dnes zaznívají hlasy, aby se Unie v nejbližší době už dále nerozšiřovala. Co si o tom myslíte?
Trvám na tom, že nikdo není majitelem klíčů a že má právo říkat, kdo smí a kdo nesmí vstupovat do EU. Vím, že musí být splněny určité podmínky, ale tvářit se, že je to elitní klub jenom pro někoho, je velmi urážlivé. To byl pro mě vždy nepřijatelný postoj. Nikdo nemá právo země na jih a východ od nás z procesu rozšiřování vylučovat.
Viliam Buchert, Mladá fronta Dnes, 21.6.2005
www.klaus.cz