Speciálně pro našeho premiéra jsem heslovitě shrnul živou problematiku Gruzie - Rusko. Snažím se jít na to heslovitě a po lopatě, protože promyšlená Klausova argumentace je zjevně pro naši vládu příliš sofistikovaná.
1. Rusko je velmocí, ať se nám to líbí, nebo ne.
2. Velmoci - jak vidno i na USA - mají své geopolitické zájmy.
3. Každý stát je háklivý, když se v jeho blízkosti kumulují vojenské síly, které by jej mohly, byť potenciálně, jakkoliv ohrožovat (viz reakce USA na rakety na Kubě).
4. Rozpad SSSR a zrušení Varšavské smlouvy nevedly USA a NATO k reciproční zdrženlivosti, ale k chování vítězů studené války.
5. Jelcin byl opilec a vyklidil mezinárodní politiku způsobem, který posílil mezinárodní vliv USA jako supervelmoci, jež se přestala ohlížet i na mezinárodní právo: Jugoslávie, Irák.
6. Potvrdilo se, že když se hroutí říše, slétají se supi a dochází k přerozdělování, které paradoxně vede k nižší světové bezpečnosti než bipolární svět.
7. V Evropě to má za důsledek až snahy nejen o zvrácení výsledků druhé světové války, ale i o restauraci pořádků před první světovou válkou s příslušným přepisováním historie a majetkovými a územními nároky (nároky sudetských Němců, Velkoalbánské reminiscence, podíl Centrálních mocností na rozbití Jugoslávie, snahy o centralitaci EU v režii Německa a Francie).
8. Uznání Kosova bylo protiprávním aktem, který precedentně legitimizuje separatismus.
9.USA se spojila i se zločinci, aby místo pravoslavných Slovanů měla v Kosovu strategickou kótu v blízkosti Ruska. Gruzie měla být další.
10. Saakašvili je dobrodruh, diktátor a pátou kolonou USA. Dopustil se agrese a válečného zločinu, navíc tak proradně a amatérsky, že poskytl Rusku záminku k oprávněnému zásahu.
11. Abcházie a Jižní Osetie nebyly historickou součástí Gruzie, ale původně Ruska (staly se jí až správním rozhodnutím SSSR).
12. To, že sdílíme společné hodnoty s euroatlantickou civilizací, ještě neznamená, že musíme mít klapky na očích.
13. Bezpečnost a zájmy své země vláda nezajistí jen výměnou hegemona a základen.
V každé době a režimu jsou servilní typy politiků, na které věcné argumenty neplatí. Změna znaménka na tom nic nemění. Proto jsem pesimistou. Ale boj s hloupostí se nesmí vzdávat. Na příkladu Biĺaka je vidět, že podobně jednostranně omezené figury historického uznání nedojdou.
http://streit.blog.idnes.cz/