Železný urguje Langera kvůli sudetským Němcům
Europoslanec Vladimír Železný napsal 23. září dotaz ministru vnitra Ivanu Langerovi, zdali má vláda již stanovisko k podání skupiny 47 sudetských Němců k Vysokému komisaři pro lidská práva OSN v Ženevě z února 2008, ve kterém se domáhají nejen osobní rehabilitace, ale zejména restituce majetku zabaveného při odsunu. Vládě České republiky byla dána lhůta šesti měsíců na odpověď.
Železný také Langera upozorňuje na formální chyby ratifikace Lisabonské smlouvy v Česku, kterou by díky nim podle něj mohlo zablokovat 10 senátorů nebo 25 poslanců.
„Tato lhůta uplynula počátkem srpna, nikde jsem však nezaznamenal žádnou zprávu o obsahu a charakteru stanoviska naší vlády. Obracím se na Vás, pane ministře, protože předpokládám, že Váš rezort měl pravděpodobně přípravu stanoviska vlády ve své kompetenci,“ píše Železný v dopise.
„Vzhledem k tomu, že se v Evropském parlamentu, bohužel také pod vlivem zahrnutí Listiny základních práv EU do Lisabonské smlouvy, stále častěji objevují úspěšné pokusy nastolit otázku restituce sudetoněmeckého majetku jako téma, projednávané ve výborech Evropského parlamentu, zejména ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, rád bych využil stanovisko vlády České republiky k argumentaci proti takovým pokusům,“ zdůvodnil svůj dotaz Železný.
Želený Langera také upozorňuje na to, že k mimořádně sporným okolnostem ratifikace v České republice patří například fakt, že při ratifikaci jsou podle něj nesystémově smíšeny dva odlišné schvalovací akty.
Zatímco Lisabonská smlouva má charakter mezinárodní smlouvy, kterou jsou novelizovány základní smluvní akty EU, Listina práv EU je naopak právním předpisem, který je podřízen jinému mechanismu a zejména může být v České republice napaden zcela samostatnou procedurou, pokud se za ni postaví 25 poslanců nebo 10 senátorů.
„To, mimochodem zakládá možnost jednat o schválení Listiny jako platného komunitárního práva samostatnou procedurou. Možná se takový postup bude České republice opravdu hodit, protože Listina základních práv EU jako součást Lisabonské smlouvy může mít velmi závažné, důsledky pro budoucnost České republiky, neboť posouvá rozhodování o případné restituci sudetoněmeckého majetku nebo o odškodnění jeho bývalých majitelů na Soud Evropské unie v Lucemburku a vylučuje rozhodování soudy České republiky, jak tomu bylo dosud,“ varuje Železný.
Někteří čeští politici jako například Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Jana Bobošíková, Miloslav Ransdorf či Hynek Fajmon v reakci na dotaz Euro online nevylučují možnost prolomení či obejití Benešových dekretů v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, protože tyto otázky bude nyní posuzovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku na základě požadavku nediskriminace obsažené v Listině práv EU, jež je součástí Lisabonské smlouvy.
„V momentě, kdyby tu došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat ´vystupme z Evropské unie´,“ řekl Euro online předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Euro 3. 10. 2008