Pozor na zelené knihy Evropské komise
V současném modelu přijímání legislativy na úrovni Evropské unie existují zavedené mechanismy, o kterých si můžeme myslet svoje, které je ale v každém případě třeba znát a naučit se s nimi vycházet. Jedním z institutů, které si v legislativním procesu EU zaslouží zvláštní pozornost, jsou tzv. zelené knihy Evropské komise a jim obdobné dokumenty.
Zelené knihy jsou dokumenty, kterými Komise zahajuje konzultace k případným činnostem EU v té či oné oblasti. Mohli bychom je označit za jakési pokusné balónky, které Komise vypouští, aby zjistila, zda najde podporu pro své návrhy. (Čas od času se objeví i jinak pojmenované dokumenty, které jinak mají stejné vlastnosti.) Pokud Komise není v rámci následných konzultací od plánované činnosti odrazena, následuje tzv. bílá kniha, což už je dokument, který přináší konkrétnější navrhovaná řešení, popř. Komise podá rovnou legislativní návrh.
Zelené knihy obsahují určitý průvodní text, který se většinou vyslovuje pro určitou novou činnost EU, po kterém následuje řada otázek. Tyto otázky jsou - alespoň teoreticky - kladeny široké veřejnosti. Ta má možnost do určitého data zaslat Komisi svou odpověď.
Ve skutečnosti se o zelených knihách dozví jen zainteresovaná veřejnost, která čte tiskové zprávy Komise, či brouzdá po jejích internetových stránkách. Odpovědi tak pravidelně zasílají jen členské státy, různé lobbystické organizace, mezinárodní obchodní společnosti či akademici. Odpovědi jsou publikovány na příslušných stránkách Komise.
Zelené knihy si zaslouží pozornost jakožto užitečné ukazatele toho, co Komise chystá. Zároveň představují určitou příležitost ovlivnit osud toho kterého návrhu ještě předtím, než je podán.
O možnosti, že by Komise byla odrazena od podání toho kterého návrhu lze uvažovat tehdy, pokud se v rámci konzultací vysloví negativně významná část členských států (jistě s ohledem na jejich hlasovací váhu v dotyčné oblasti). K argumentům ostatních respondentů Komise přihlédne a popř. je zmíní ve svém následném legislativním návrhu zpravidla jen tehdy, pokud se vyslovují na podporu činnosti EU, tak jak si ji Komise přeje.
Přehled doposud vydaných zelených knih je uveden zde.
Na zelené knihy z poslední doby je poměrně smutný pohled. Ukazují vůli Komise zasahovat do všech představitelných oblastí lidské činnosti. Podívejme se na několik příkladů:
Zelená kniha o transparentnosti dlužníkových aktiv
Zelená kniha - Na cestě k nové kultuře městské mobility
Zelená kniha o Biologické Připravenosti
Zelená kniha o zlepšení postupů demontáže lodí
Zelená kniha - K Evropě bez tabákového kouře: možnosti politiky na úrovni EU
Zelená kniha o aplikacích družicové navigace
Zelená kniha o úloze občanské společnosti v protidrogové politice v Evropské unii
Zelená kniha – Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře
Zelená kniha o presumpci neviny
Zelená kniha – Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii Zelená kniha - „Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob“
Zelená kniha o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury
Zelená kniha – Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva: Na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii
Zelená kniha o energetické účinnosti aneb méně znamená více
Zelená kniha „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“
Čtenáři lze doporučit, aby aktuální stav zelených knih sledoval. Jednak bude mít přehled o tom, „co se v Bruselu chystá“, jednak bude mít příležitost tyto návrhy tím či oním způsobem mírně ovlivnit. Může se zajímat o to, jak na ty které otázky odpověděla Česká republika, může vyzvat některé zájmové sdružení, aby se k zelené knize vyjádřilo, konečně, má možnost vyjádřit se i sám za sebe. Jednotlivci i organizace se tak mohou zajímavým způsobem zviditelnit, protože respondentů (jejichž příspěvky jsou publikovány na stránkách Komise) nebývá mnoho.