Německý socialista Jo Leinen se opřel do Železného kvůli Benešovým dekretům
Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů. Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo Maďarů vůči České republice nebo Slovensku.
Podle Leinena platí obecná právní zásada, že právní předpisy nemají zpětnou účinnost. Navíc rozsah působnosti evropské Charty základních práv je dle jeho tvrzení omezen pouze na akty Evropské unie a nevztahuje se na akty, které byly přijaty na národní úrovni. Evropská unie nemá podle Leinena žádnou kompetenci v otázkách vlastnictví ani v otázkách odškodnění po vyvlastňovacích aktech.
„Odpůrci Evropy jako Vladimír Železný neustále vymýšlejí nové absurdity, aby zablokovali proces evropského sjednocování, komentoval europoslanec Leinen,“ teze inzerátu, který Železný zveřejnil v deníku Mladá Fronta DNES.
Charta jako součást práva EU ale podle Železného pomíjí české soudy a umožňuje sudetským Němcům domáhat se restituce zabaveného majetku přímo u nově příslušného Evropského soudního dvoru v Lucemburku. Charta prý umožní dokonce přezkoumávat již platná a zdánlivě konečná rozhodnutí českých soudů o požadavcích sudetských Němců na odškodnění.
V případě ratifikace Lisabonské smlouvy se podle Železného sudetští Němci budou moci, ovšem už jako evropští občané, obracet na soud EU v Lucemburku s žalobou na Českou republiku pro porušení principu rovnosti a z něj pak vyvozovat diskriminaci s následnou majetkovou škodou, s nárokem na plnou restituci od českého státu. Přitom nepůjde o retroaktivitu.
„Pan Leinen nemluví pravdu. Ratifikace Lisabonské smlouvy může, a to bez přehánění, přivést Českou republiku ke státnímu bankrotu. Od pana Leinena z německé a eurocentralistické SPD jsem tento postoj očekával. Byl to ostatně on, kdo peskoval prezidenta Václava Klause kvůli jeho odmítavému postoji k dnes již zamítnuté euroústavě. Lisabonská smlouva je reinkarnací euroústavy,“ řekl Euro.cz Vladimír Železný v reakci na Leinena.
Přední český ústavní právník profesor Václav Pavlíček před časem upozornil, že Charta jako součást Lisabonské smlouvy sice nemůže zpětně revidovat Benešovy dekrety, že však s ohledem na nově posílený princip rovnosti občanů EU zakládá nebezpečí restituce zabaveného majetku sudetských Němců.
Železný také napsal 23. září dotaz ministru vnitra Ivanu Langerovi, zdali má vláda již stanovisko k podání skupiny 47 sudetských Němců k Vysokému komisaři pro lidská práva OSN v Ženevě z února 2008, ve kterém se domáhají nejen osobní rehabilitace, ale zejména restituce majetku zabaveného při odsunu. Vládě České republiky byla dána lhůta šesti měsíců na odpověď.
Někteří čeští politici jako například Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Jana Bobošíková, Miloslav Ransdorf či Hynek Fajmon v reakci na dotaz Euro online nevylučují možnost prolomení či obejití Benešových dekretů v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, protože tyto otázky bude nyní posuzovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku na základě požadavku nediskriminace obsažené v Listině práv EU, jež je součástí Lisabonské smlouvy.
„V momentě, kdyby tu došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat ´vystupme z Evropské unie´,“ řekl Euro.cz předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Lisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň zhruba 50 oblastí. Mezi nimi jsou i tak citlivé záležitosti jako například legální migrace, doprava nebo energetika. Smlouva také zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu.
Hlasovací mechanismy také výrazně oslabují pozici České republiky a posilují velké státy, jako jsou Francie a Německo.Ve smlouvě se též explicitně píše o nadřazenosti unijního práva nad právem národním a smlouva konstituuje plnohodnotný typ eurounijního občanství, které bylo dosud doplňkem k národnímu.
Ve smlouvě je rovněž zakotvena společná zahraniční i bezpečnostní politika EU. Proto se například český prezident Václav Klaus domnívá, že Lisabonská smlouva de facto mění EU v nový evropský superstát, kterému budou podřízeny členské státy EU.
Euro 17. 10.