Ne všichni Němci byli nacisté. Ne všichni byli v NSDAP.
Ne všichni chtěli dát Sudety Hitlerovi.
Ne všichni chtěli do Wehrmachtu - alternativou byla kulka nebo koncentrák.
Nám a našim dětem nepomůže přemalovávat si minulost.
Kdo se z minulosti nepoučí, musí si jí zopakovat.

Děda mi vyprávěl. Na vsi měli jednu německou rodinu. Otec byl fašoun až na půdu. Matka byla Češka. Za války otec dva syny přihlásil k německému občanství. Museli do Wehrmachtu.
Jeden se vrátil se Svobodou. Druhý s ČS jednotkami bojujícími na západě.
Koho byste vyhnali do Němec? Ty dva, že museli do Wehrmachtu? Matku? Jenom otce?

Hlavně, že Paroubek obviňoval Klause, že jedná na svých zahraničních cestách sám za sebe. Ptám se koho se ptal Paroubek a s kým řešil tuto, dodnes velmi složitou a citlivou otázku. Já sám bych neměl problém odškodnit sudetské němce, ale kdo po 65-ti letech určí a rozdělí tyto lidi na hodné a zlé. Kdo řekne tento byl antifašista a tento kolabrant. Toto bylo opravdu plácnutí do vody.

Moskevské vedení KSČ vedené Klementem Gottwaldem bylo osmičlenné a z toho byli nejprve čtyři a později 3 sudettí Němci. Take moskevské vedení bylo řízeno sudetskými Němci. Bruno Köhler z Liberce, kterému tehdejí německá Komunistická strana Německa byla málo levá se dal ve dvacátých letech ke Gottwaldovi a do roku 1960 (sic!) byl velmi obávaným tajemníkem ÚV KSČ. Take ádná epizoda z 50. let, popravovalo se i za Novotného.
Navíc - politika KSČ až do roku 1938 byla jasná: Němci (rozuměj sudetští) mají právo na sebeurčení až do úplného odtržení - to byla tehdy leninská doktrína. Takže kdo začal odtržení Sudet byl v podstatě Gottwald a jeho banda. Beneš, který byl od roku 1925 vydírán KGB (to byl on kdo přivedl Savinkova k Masarykovi, aby mu dal Masaryk peníze pro eserku Kaplanovou, která provedla atentát na Lenina Savinkovovou pistolí. Savinkov byl v roce 1925 souzen v SSSR, vše přiznal (ale to by mohlo být vynuceno) a v roce 1926 zemřel. Masaryk později popřel podíl na atentátu, ten se moc nehodil a tvrdil, že Savinkov od něj dostal peníze na literární činnost. jenže málokdo ví, že když v roce 1904 a dále studoval Beneš na Sorboně, byl jeho spolubydlícím v Paříži ruský student Savinkov.Takže Beneš nejprve kryl Masaryka a poté sebe. Proto jeho chování v letech 1935 - 1948 výrazně prosovětské.