První variantou je, že Ústavní soud neshledá žádný rozpor Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. V praxi to znamená, že Parlamnet ČR bude mít volné ruce k ratifikaci či neratifikaci této mezinárodní smlouvy a bude tedy čistě na rozhodnutí našich zákonodárců, jak se k dané otázce postaví.

Druhou variantou je, že Ústavní soud shledá rozpor Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem v bodech nepatřících do tak zvaného tvrdého jádra Ústavy, které podlehá tzv. "klauzuli věčnosti" vyjádřenou článkem 9 Ústavy České republiky. V takovém případě nastávají dvě realné možnosti jak dál. Nejprve bych vyloučil možnost třetí, a to že by se změnily rozporné body Lisabonské smlouvy. Nedomnívám se, že by bylo možno najít konsensus 27 členských států na změně Lisabonské smlouvy "jen kvůli českému Ústavnímu soudu". První variantou tedy je konec ratifikačního procesu. Tato varianta, jak se domnívám, je jedinou správnou a dobrou možností. Je-li něco v rozporu s naší Ústavou měli bychom se mít na pozoru, přece jenom soudci ÚS nejsou žádní amatéři a svému oboru rozumí. Věřme jim. Naproti tomu druhou variantou může být změna naší Ústavy tak, aby nebyla isabonská smlouva v rozporu s ústavním pořádkem. Zde velmi záleží, které články by mohly být zájemně v rozporu, tak či onak bych se opět držel pravidla preventivní obezřetnsti a opatrnosti, protože jen tak "zrušit" Lisabonskou smlouvu nelze, ukáže-li se jako špatná.

Poslední možností, co se může stát, je shledání zásadního rozporu s Lisabonskou smlouvou. Konkrétně se jedná o rozpor v bodech, které spadají pod "ochranu" článku 9 Ústavy ČR a jsou tedy nezměnitelné a nezrušitelné. V tomto případě je řešení jen jedno. Stop celé ratifikaci Lisabonské smlouvy. Obávám se, že se bohužel v naší ze mi nacházají lidé, kteří chtějí dokončit ratifikaci za každou cenu a tito lidé jsou na bohužel ve vládě. Čistě teoreticky lze i toto rozhodnutí ignorovat a ústavním zákonem zrušit článek 9 a otevřít si tak cestu pro jakoukoliv změnu Ústavy. Ano asi je to možné, nicméně je otázkou, zda lidé, kteří přísahali věrnost Ústavě a následně si z ní chtějí udělat trhací kalendář, jsou legitimními zástupci České republiky. Nechci předbíhat rozhodnutí Ústavního soudu, nicméně pokud by se odehrál poslední scénář, tedy pokud by byl shledán rozpor s tzv. "tvrdým jádrem" Ústavy a zákonodárci by se rozhodli i tak Lisabonskou smlouvu protlačit dál, dostávám se k otázce, zda by tito zákonodárci byli ještě našimi legitimními zástupci a zda by se nedopustili vlastizrady vlastního národa.

http://silhanek.blog.idnes.cz/