Klaus a Gruzie aneb Musí noviny a novináři takhle lhát?
Noviny a novináři lžou tak často, že někdy obelžou i sami sebe. Vytvoří vylhanou legendu a k té se pak vracejí jako ke zdroji. Podobně je tomu tak s psaním o postoji prezidenta Klause k srpnovému gruzínskému konfliktu.
Novináři, kteří mají v popisu práce nepřetržitě lhát o Václavu Klausovi, vkládat mu do úst nesmysly a pak ho za ně pranýřovat, vytvořili legendu o tom, že se v onom konfliktu český prezident postavil na stranu Ruska. Vtloukali tuto lživou legendu do hlav čtenářům tak usilovně, až jí sami podlehli.
A tak napsala Petra Procházková v redakčním komentáři Lidových novin 31. 10. tuto sprostou lež: „…Václav Klaus… spolu s kubánskými komunisty, venezuelským prezidentem Chávezem a palestinskými fundamentalisty pochválil Moskvu za její vpád do Gruzie.“
A co tedy vlastně pan prezident na téma dotyčné ruské vojenské akce skutečně řekl? Přesně toto: „Zásadně odsuzuji gruzínský útok na Jižní Osetii, vraždění civilistů v této oblasti i masivní nasazení ruské armády.“ (MFD, 15. 8. 008) Takže ještě jednou: prezident zásadně odsoudil masivní nasazení ruské armády a Procházková to vykládá slovy, že pochválil Moskvu za vpád do Gruzie. Pochválil - zásadně odsoudil. Je to totéž? Nebo něco odlišného? Není to náhodou dokonce opak?
Procházkovou vůbec nenapadlo přečíst si skutečný výrok pana prezidenta. Uvěřila systematicky budované lživé legendě, vytvářené jejími kolegy tak usilovně, že jí ani nepřišlo na mysl, že by to mohlo být jinak.
S jednotlivými zahraničně-politickými postoji pana prezidenta lze polemizovat, lze s nimi nesouhlasit, lze se při tom i mýlit. Je ale nutné rovnou takhle lhát? Podle některých novin a novinářů asi ano, protože kdyby znal čtenář pravdu, nemusel by mít na věc ten správný uvědomělý názor.
“Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky, Lidové noviny, 1. listopadu 2008