Evropská unie: lež vítězí!
Rocco Buttiglione ustoupil tlaku a vzdal se své nominace do nové Evropské komise. Máme slavit? Internetový server Novinky.cz články o tomto nominovaném komisaři doprovázel mezititulky jako „Žena k plotně," nebo „Buttiglione vidí ženy u plotny.“ To opakovala i televize Nova, s dodatkem o "urážlivých výrocích na adresu homosexuálů a žen." I ve zpravodajství MF DNES byl Buttiglione označen za "nepřítele homosexuálů a kariéru budujících žen." Podobně o něm informovala v podstatě všechna média.
Dosazení takto vykresleného misogynního homofoba do čela Evropské unie se museli děsit nejen pracující ženy a homosexuálové, ale všichni svobodu respektující občané. Jenže Buttiglioneho výroky zněly ve skutečnosti poněkud jinak, než jak o nich média, "strážci demokracie", většinou referovala.
Stejná práva jsou diskriminací?
Na otázku o svém postoji k homosexualitě Rocco Buttiglione odpověděl, že je rozdíl mezi morálkou a zákonem, a že si „může myslet, že homosexualita je hřích, to však nemá vliv na politiku, dokud neřekne, že homosexualita je zločin.“ Vysvětlil, že „stát nemá žádné právo zasahovat do těchto věcí.“ Taktéž řekl, že je naší „povinností respektovat soukromí druhých," že nemůžeme druhé zákonem nutit ke změně chování, a že člověk nemá právo druhým vnucovat to, co považuje za morálně správné. Výslovně uvedl, že homosexuálové mají mít stejná práva, jako všichni ostatní, ani menší, ani větší.
Na otázku o svém názoru na význam rodiny odpověděl, že anglické slovo pro manželství, „marriage,“ pochází z latinského „matrimonio,“ které znamená ochranu matky. Z toho odvodil, že rodina existuje proto, aby umožnila ženám mít děti a požívat ochrany muže. Tento osudný výrok Buttiglione na dalším slyšení vysvětlil: "Nepreferuji to, aby ženy zůstávaly v domácnosti. Ale ženy jsou přetížené a my musíme nalézt politiku, která by jim umožnila mít děti, stejně tak jako se profesionálně realizovat."
Vskutku skandální výroky. Homosexuálové mají mít stejná práva, jako ostatní, a ženy mají mít kromě kariéry právo i na děti… Že slova o hříšnosti homosexuality jsou urážlivá a patří do jiné doby? Nikoli. Homosexuální praxi označuje jako hřích současný katechismus katolické cítkve a současná věrouka dalších církví. Jenže stejně tak křesťané věří, že je hříchem heterosexuální styk mimo manželství. Je-li tato součást jejich víry urážkou všech, kdo sexuálně žijí mimo manželství, pak křesťané urážejí téměř každého Evropana, členy církví nevyjímaje. Přesto se s takovými lidmi přátelí a nedělá jim to nejmenší problém. V praxi totiž jasně oddělují nároky své víry a subjektivní pohled každého jednotlivce na své činy. Buttiglione tedy neudělal nic horšího, než že se “přiznal” ke své legální křesťanské víře. Právě to je ve skutečnosti důvodem, proč musel odejít. Jde o diskriminaci věřících? Pohled do katechismu dokazuje, že ano, že nelze oddělit Buttiglioneho názory v oblasti morálky od jeho víry, a že si navíc to samé myslí stovky a tisíce dalších křesťanů, pracujících pro unijní instituce.
Je nanejvýš zajímavé, že hříšnost heterosexuálních mimomanželských styků v nauce křesťanských církví nikomu nevadí. Ale jakmile jde o homosexualitu nebo o ženská práva, je z toho celoevropská krize a odvolávání návrhu na obsazení Evropské komise. Komu takové jednání prospívá? Běžným homosexuálům? Sotva. Překrucování výroků jen zdánlivě v jejich prospěch může dlouhodobě vzbuzovat spíše negativní reakce většinové společnosti. Komu prospívají lži a překrucování Buttiglioneho slov o ženách? Běžným ženám? Ani náhodou! Ty si samy stěžují na přetíženost. Feministkám? Také ne! Buttiglione volal po nalezení politiky, která by všem ženám umožnila obě možnosti - výchovu dětí i kariéru.
Levice triumfuje
Ale co takhle evropská levice? Ta, které se nelíbil Barossův návrh Komise, ve které byla většina přeci jenom pravicověji orientovaných kandidátů. Eurolevice má z umělého skandálu velký zisk. V očích Evropanů vypadá jako ochránkyně lidských práv proti klerofašistickým fanatikům - vždyť koho zajímají skutečné Buttiglioneho výroky? Koho zajímá, že onen klerofašistický dement je pouze virtuální realitou, stvořenou feministickými hysterkami a přecitlivělými levičáky? Těmi, kteří možná tvorbou falešných problémů nahrazují nedostatek invence k řešení problémů skutečných.