Zpravodajka Lidových novin propadla bruselóze
Zdá se, že vedle dávno známé infekční brucelózy se začíná Evropou šířit jiná nakažlivá choroba: bruselóza. Prvotní příznaky jsou u ní vždy stejné: ztráta kritického rozumu na úkor neoblomné víry v neomylnost a jedinou správnost veškerého konání a činění Evropské unie a dále značné, často téměř nepříčetné opovržení až nenávist vůči všem, kteří nepropadli stejné víře.
Přímo učebnicovou ukázkou akutní bruselózy je páteční článek stálé bruselské dopisovatelky Lidových novin Kateřiny Šafaříkové v tomto listu. Sestává v podstatě jen z opovržlivých invektiv vůči prezidentovi Václavu Klausovi, který má tolik drzosti, že nesouhlasí (spolu s mnoha občany České republiky, momentálně v nadpoloviční většině) s duchem i literou „lisabonské smlouvy“ a ještě je navíc tak drzý, že to říká veřejně! Ba co horšího, dokonce proti ní vznáší věcné argumenty a chce o nich vážně debatovat! No, a uznejte, že to si nějaký čecháček přece nemůže dovolit: kam by EU přišla, kdyby v ní každý nedůležitý státeček prosazoval svůj názor a své zájmy? A nespokojil se s moudrou ochrannou náručí mocných moudrých a s vědomím, že co je dobré pro velmoci, musí být dobré i pro nás, jak to právě činí náš všemi milovaný premiér?!
A tak se ve výše zmíněném článku můžete dočíst následující perly: Prezident Klaus zdržuje projednání ústavnosti lisabonské smlouvy u Ústavního soudu proto, „aby si kopl do jím stejně opovrhovaného premiéra a jeho vlády.“ Co nakonec taky můžete chtít od člověka, který projevil „demonstrativní proruský postoj v den čtyřicátého výročí sovětské invaze, ve chvíli, kdy se vláda spolu se zbytkem svobodného světa snažila zadržet ruské tanky před Tbilisi“? A taky v nás „zásadním způsobem udržuje to špatné“, totiž „hýčká v nás mindráky a láká do světa, který už je dávno mrtvý“.
A víte, proč je přesto tak populární? No, přece proto, že „prezident nás po našich shrbených zádech plácá už dlouho a odtud, logicky, jeho popularita…“
Bohužel je zřejmé, že bruselóza, na rozdíl od brucelózy, je zcela neléčitelná a jednou nakažený člověk se jí už do smrti nezbaví. Přesto však nepodléhejte panice: tato choroba si totiž vybírá jen jedince s jistou vrozenou levostrannou dispozicí, kterou naštěstí sposta lidí postrádá. A samozřejmě, že proti ní existuje velmi účinná prevence: pravidelné, každodenní užívání zdravého rozumu.
Miroslav Macek, Lidové noviny, 11. listopadu 2008