Radar, Lisabonská smlouva, ODS a ČSSD
Na tomto blogu se normálně zabývám ekonomickými tématy. Udělám nyní výjimku a napíšu pár řádek k chystané smlouvě mezi ČR a USA o umístění amerického radaru v Brdech.
Jak známo, vláda smlouvu o radaru prosazuje a opozice je proti.
Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek by ale měl veřejnosti jasně říct, jestli, když vyhraje příští volby, smlouvu vypoví. Smlouva o radaru je totiž běžná smlouva, která se dá vypovědět, jak si každý může ve smlouvě přečíst.
Jestli pan Paroubek ale smlouvu vypovědět nehodlá, pak je pokrytec. Láká voliče rétorikou odpůrce radaru, ale ve skutečnosti mu radar nevadí. Možná se mýlím a smlouvu, jakmile se po příštích volbách dostane k moci, vypoví. Novináři by se ho ale na to měli zeptat.
Jestli hodlá Sociální demokracie (za podpory komunistů) smlouvu – projde-li za této vlády parlamentem – v roce 2010 vypovědět, pak by si Američani měli rozmyslet, jestli s vládou země, která hodlá při nejbližší možné příležitosti smlouvu vypovědět, vůbec jednat. Byl by to vzkaz jak pro současnou Bushovu administrativu, tak pro vítěze amerických prezidentských voleb. Systém protiraketové obrany USA totiž podporuje jak McCain tak Barrack Obama.
Jiným kalibrem je Lisabonská smlouva. Ta se jednoduše vypovědět nedá. Když tato vláda prosadí Lisabonskou smlouvu (která mimochodem znemožní České republice vyjednávat samostatně o radaru, protože mezi mnohým jiným zavádí společnou bezpečnostní a zahraniční politiku), příští vláda s tím již nic nenadělá.
„Dříve než členský stát…přijme jakýkoli závazek, který by mohl mít dopad na zájmy Unie, vede v Evropské radě nebo v Radě konzultace s ostatními členskými státy.“ ... „Unie má v souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii pravomoc vymezovat a provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně postupného vymezení společné obranné politiky“ ... „Členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality“ říká se např. v Lisabonské smlouvě.
Lisabonská smlouva není jako běžný zákon nebo běžná smlouva, která se dá vypovědět, když se ukáže jako špatná. Mluvit o ztrátě suverenity v případě smlouvy o radaru, která se dá jednoduše vypovědět a současně být pro Lisabonskou smlouvu je hloupost.