Klaus: Žádám Ústavní soud, aby konstatoval nesoulad Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem České republiky
Vážený pane předsedo, vážené soudkyně a soudci Ústavního soudu,
není a nemůže být sporu o tom, že nejen Senát Parlamentu ČR jako navrhovatel, z jehož popudu toto řízení probíhá, ale že i prezident republiky ve svých vyjádřeních konstatovali, že návrh Lisabonské smlouvy je v rozporu s některými ustanoveními českého ústavního pořádku. Lišíme se v jedné věci: v odhadu míry intenzity zásahu projednávané mezinárodní smlouvy do našeho ústavního pořádku.
Dle mého názoru Ústava nikomu, ani Ústavnímu soudu, nedovoluje činit rozdíl mezi ústavním příkazem důležitějším a nedůležitým. Takto se uvažovat nedá. Věřím, že téměř posvátný imperativ vázanosti psaným právem v rámci Vašeho dnešního rozhodování uplatněn bude.
Není třeba, a není ani čas, zde teď opakovat základní změny, které Lisabonská smlouva přináší, nicméně je třeba říci nahlas, že je naše veřejnost nezná. To je věc fatální, protože se jedná o zcela zásadní změny postavení našeho státu, ale i postavení každého z nás, každého jednotlivého občana. Snad i dnešní diskuze přispívá k tomu, že si více a více našich občanů uvědomuje, o co jde.
Klíčovými změnami jsou:
- změna váhy hlasů při rozhodování v Radě znamenající posílení váhy velkých zemí (zdvojnásobení váhy německého hlasu a snížení váhy hlasu českého, nebo třeba i irského na polovinu);
- enormní zvýšení rozsahu pravomocí, přenesených touto smlouvou na úroveň EU;
- přechod na většinové hlasování;
- že jde o dohodu, která umožňuje sama sebe novelizovat prostřednictvím institucí, které zakládá (anglicky se tomu říká „self-amending treaty“);
- zmocňovací doložka, neboli doložka flexibility, která umožňuje Radě, aby přijímala – je-li to podle jejího názoru nezbytné k dosažení některého z cílů Unie – rozhodnutí i v oblastech, kde jí to dnešní pravomoci neposkytují. Všichni víme, že Lisabonská smlouva však stávající stručný výčet cílů EU rozšiřuje na několikanásobek. Mají k nim patřit takové věci, jako je udržitelný rozvoj Evropy, sociálně tržní hospodářství, směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, zlepšování kvality životního prostředí, podpora sociální spravedlnosti a ochrany. EU má přispívat mimojité i k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety a vymýcení chudoby. To znamená, že je cílem prakticky všechno.
Nebudu opakovat to, co jsem řekl již ráno (http://www.euportal.cz/Articles/3674-vystoupeni-prezidenta-republiky-na-jednani-ustavniho-soudu-o-lisabonske-smlouve.aspx). Proto žádám Ústavní soud, aby konstatoval nesoulad Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsané dne 13. prosince 2007, s ústavním pořádkem České republiky.
Václav Klaus, Ústavní soud, Brno, 25. listopad 2008
