Všichni víme, že Topolánek zradil ve věci Lisabonské smlouvy nejen usnesení vlastní strany, ale i vlastní silná slova z roku 2003: „O čem jiném snili G. J. Caesar, Napoleon Bonaparte, Adolf Hitler, co jiného měli na mysli svatý Vojtěch, Jiří z Poděbrad, L. N. Trockij a proletáři všech zemí? Zlo, blbost a naivita si tu podávají ruku se snem o evropské federaci. Nechci žádné Spojené státy evropské, dnes spíše v podobě Evropské antiamerické federalistické socialistické republiky. Nechci tedy umělý, bruselskými byrokraty nadekretovaný, evropský superstát."

 

Nebudu mluvit za jiné, ale mě před volbami podvedl, takže nemohu mlčet, i když každému politikovi věřím jen do určité míry. Ale když někdo obrátí o 180 stupňů, takže chodí po hlavě a devótně pleská ušima o zem v Paříži, v Bruseli* i v Lisabonu, tak nelze přitom chválit, že má pan premiér nové šaty (a mile se usmívá na bulvární fotografy).

 

Před kongresem vymyslel další trik, vlastně hned dva:

1) Vyslovil se ze zištných - nejen volebních - pohnutek, že kongres by neměl stanovit, jakým způsobem poslanci ODS budou hlasovat o ratifikaci Lisabonské smlouvy. Přitom je to zásadní, osudová, principiální a zlomová otázka nejen pro stranu, ale i pro celou republiku a nejen pro současnost. Strana, která se nevyhraní k této záležitosti, by nebyla čitelným, přímým, pevným a věrohodným politickým subjektem, jak sluší zejména pravici. ODS by se měla k tomuto problému postavit čelem jako ke stěžejní politické a programové záležitosti, aby ze sebezáchovných důvodů nenechala prostor, který jinak vyplní nové konkurenční pravicové strany. Podle čeho se bude volit předseda, když ne podle tohoto klíče?

Topolánek se ovšem chce nechat zvolit konjunkturalisticky laděnou částí delegátů, aniž by musel své stanovisko jasně formulovat a obhájit. To jen proto, aby jen co bude upevněn ve své funkci, vytáhnul tuto bianco směnku a tou horlivě platil za své europředsednictví.

 

2) Farizejsky prohlásil, že se podle něj nedá ratifikace do konce roku stihnout a navíc prý není třeba nikam spěchat. Najednou (když předtím to Merkelové sliboval). Dále populisticky přidal: „Podpora Lisabonské smlouvy podle průzkumů klesá, neměli bychom se nechat tlačit." Najednou zapomněl, že Paroubka kritizoval za nadbíhání náladám veřejnosti. A ještě to před kongresem licoměrně dovršil prohlášením, že by 9. prosince nemohl hlasovat ve věci ratifikace Lisabonské smlouvy pozitivně. Všichni vědí, jak nakonec hlasovat bude. Tak co jsou to za nedůstojné kotrmelce?

 

Co by ODS byla za stranu, pokud by nezaujala jasné stanovisko ke směřování evropské integrace? Je vůbec téma, které by na kongresu bylo aktuálnější? Snad jen kromě imperativu doby zbavit se Topolánka, který svou bezzásadovostí přivádí stranu k rozštěpení a marginalizaci. Vypadá to, že většina delegátů však upřednostní krátkodobé cíle - ještě chvíli profitovat z funkcí, závislých na vládě; asi na dlouho poslední nelevicové.

 

Lituji Václava Klause, že se musí dívat, jak mu tento oportunista bezzásadově ničí jeho dítě - stranu, již vypiplal. A lituji prezidenta, že se musí bát o svrchovanost a suverenitu státu, v jehož čele stojí. Dvakrát jej lituji, že oslí hlavu mu nasazují lidé, kteří hrají cinknutými kartami a nedohlédnou dál než do svého pašalíku a na půl roku dopředu.

 

PS Nejsem a nikdy jsem nebyl členem žádné strany, ale rád bych volil konzervativně-liberální euroskeptickou stranu (ne nutně ODS), která bude v této věci jasná a transparentní a po volbách nebude kolaborovat.

 

*) Pokud používám Brusel v souvislosti s EU, budu jej skloňovat podle vzoru prdel.