Do každé rodiny evropskou vlajku!
Tak nám to Sarkozy nandal. Ranilo ho, když si všiml, že v České republice nejsou evropské vlajky na všech veřejných budovách. Zda tím myslel budovy veřejné správy či také vlaková nádraží, školy a pošty, to nevím. A vůbec, mohl by poslat do České republiky tým proškolených odborníků. Ono správně vyvěsit evropskou vlajku není žádná legrace.
V zájmu oživení krizí zmítané ekonomiky by Sarkozy mohl napumpovat pár milionů eur do nově zřízených grantových systémů na okrášlení veřejných prostranství vlajkami EU. Okrašlování chtiví občané obdrží grant na výzdobu oken modrým praporem s dvanácti žlutými hvězdami. Podobné příspěvky sice poskytují již dnes některá města na květinovou výzdobu, v tom by však problém vězet neměl: v případě kolize se evropská vlaječka prostě zapíchne do květináče.
Z popela znovu povstanou domovní důvěrníci a ujmou se vznešené funkce evaluátorů. Budou upozorňovat na případné excesy při vyvěšování vlajek a tím zajistí, že ani jedno euro nepřijde nazmar. Jen nevím, co udělají, až zjistí, že se před dveřmi mnoha domácností objevují rohožky s evropskou vlajkou. Zakoupené na vlastní náklady.
„Takto se nejedná se symboly Evropské unie,“ reagoval Sarkozy ve stejné řeči na Klausův střet s
bruselskými hulváty. Koho mínil symbolem EU, není jasné. Daniela Cohn-Bendita?
Chudáci nebožtíci otcové zakladatelé. Myslím, že z dnešní podoby evropské integrace by příliš radosti neměli.