O tom našem předsednictví (III): Pravdolásková „kultura“ v Bruselu
Jestli má aspoň v něčem předsednictví v Radě EU smysl, pak je to možnost pozitivní prezentace či chcete-li reklamy předsednické země před ostatními členskými státy EU i ve světě. Předsednictví má široké pole možností, jak představit svou kulturu, turistické zajímavosti a vše, čím se chce pochlubit. Na pozadí téhle skutečnosti se jeví jako vrcholně tragická aféra s artefaktem kontroverzního výtvarníka Davida Černého z tábora Pravdy a lásky, kterou vláda za peníze daňových poplatníků nechala vystavit v sídle Rady EU v Bruselu.
Celá akce jaksi zapáchá od samého počátku. Pokud vláda chce prezentovat Česko v zahraničí projektem jako je tento, předpokládalo by se výběrové řízení a předpokládalo by se následné uzavření písemné smlouvy se všemi umělci zapojenými do přípravy či určitou právnickou osobou, která by umělce najala či zaštiťovala. Nic takového se nestalo. Zakázku, zdá se, domluvil s Černým pravdoláskovec Vondra neformálně někde v kavárně. Nikoho ve vládě pak nenapadlo, navzdory dosavadní zkušenosti s Černého artefakty, dále se o věc zajímat.
Celé české předsednictví z toho má ostudy kabát. Bulharsko už si oficiálně stěžovalo proti svému zobrazení jako tureckého záchoda. Uvidíme, jestli se bude líbit Německu zobrazení s dálnicemi zašmodrchanými do hákového kříže. Uvidíme, jak se budou smát ostatní země. Pokud jde o zobrazení Česka, je také moc půvabné, že za peníze daňových poplatníků vláda prezentuje dílo, které má zesměšňovat prezidenta republiky.
Francouzský deník Libération komentoval kauzu následovně: „Aféra je prostě rozkošná: Praha chtěla vyzkoušet smysl pro humor svých partnerů útokem na místa, kde to bolí, a nechala se chytit do vlastní sítě jedním ze svých nejkontroverznějším umělcům.“ Text dále pokračuje: "Praha je touto nemilou příhodou zesměšněna, protože vláda nebyla schopná si ověřit existenci 26 objednaných umělců, což hodně svědčí o intelektuální zvědavosti rozšířené ve vládních sférách“
Pane vicepremiére Vondro, děkujeme!