V čele státu stojí vlastenec, jehož slovo platí!
Blíží se volby do Evropského parlamentu (EP) a celá politická representace se bude muset prvořadě zabývat problematikou EU a především obzvlášť nebezpečným projevem nedemokratických trendů v EU – jejím tlakem na přijetí Lisabonské smlouvy (LS), který je hrubým porušením jejich vlastních pravidel. Podle nich totiž smlouva odmítnutá jedním státem nemůže vstoupit v platnost v důsledku stále platícího práva veta jednotlivých států v EU. Není divu, že se EU, která o sobě vždy tvrdila, že je demokratická a hlas lidu je jí nade vše, se staví v tomto případě tak ignorantsky k národním referendům a že tak vehementně, dokonce i proti svým vlastním předpisům, prosazuje LS. LS má totiž sloužit jako nástroj předávání pravomocí a svobod nevolené bruselské byrokracii na úkor členských států a jejich občanů. Jde o velice nebezpečný a závažný dokument umožňující ztrátu národní suverenity naší země, kterou tak obtížně pro ni vydobyli na Rakousko-Uherské monarchii politici kolem T. G. Masaryka. Nyní po devadesáti letech se ji chtějí někteří naši politici opět vzdát ve prospěch nového nadnárodního státu (Ano státu, protože po přijetí LS získá EU status státu s ústavou, presidentem (kterému bude jen jinak říkat, aby mátl naivní občany), s oficiálně uznanou vlajkou, která bude pak muset vlát i nad našim Hradem.Nejen každý politik, ale i každý občan, jenž si přeje zachovat Českou republiku jako samostatný a suverénní demokratický stát a nepřeje si mít dva prezidenty, dvě ústavy, dvě vlajky... se bude muset při volbách do EP zamýšlet nad tímto nesmírně závažným dokumentem – Lisabonskou smlouvou.viz článek Česká státnost opsala bludný kruh).
Proto je záslužným počinem prezidenta naší republiky Václava Klause, že napsal souhrnnou knihu k tomuto, pro náš národ tak závažnému a nebezpečnému dokumentu. Protože právě on se touto problematikou s řadou odborníků a právníků dlouhodobě zabývá a jeho argumentace je jasná, srozumitelná a především podložená. Předložená publikace
"Prezident republiky k LISABONSKÉ smlouvě" přináší všechny jeho zásadní texty k ní. Cizojazyčná část obsahuje anglický překlad Odpovědi prezidenta republiky Ústavnímu soudu ohledně Lisabonské smlouvy ze dne 3. června 2008 a rovněž anglický, francouzský a německý překlad Vystoupení prezidenta republiky na jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě ze dne 25. listopadu 2008.
Čtenář může posoudit názory prezidenta republiky nejen k LS, ale k oběma eurosmlouvám a zjistit, že jeho postoje jsou stále konzistentní. Je potěšitelné, že v této závažné době, kdy hrozí ztráta suverenity naší země jejím rozpuštěním v evropském superstátu, stojí v čele našeho státu zásadový vlastenec, který nepodlehl názorové přesile pánů Topolánka, Schwarzenberga, Vondry, o opozičních politicích typu Bursíků, Paroubků a Čunků nemluvě, a zůstal trvat na svých původních stanoviscích. Říká se: "Slovo dělá muže". Vydáním této publikace potvrdil prezident republiky, že je mužem na správném místě a nikoliv loutkou v rukou europeistické vlády. Vlády nebojující za národní zájmy, ale za zájmy cizáků, stejně jako tomu bylo již mnohokrát v naší historii.
A občané – voliči – by se měli konečně vážně zamyslet nad tím "Co to ten Brusel s politiky dělá, že jakmile se dostanou do vlády, ztratí rozum a slepě poslouchají vábení eurovůdců?". Není zvláštní, že premiér Topolánek nyní tolik Lisabonskou smlouvu prosazuje, když ještě v roce 2004, kdy jel její základní podmínky vyjednávat tehdejší premiér Špidla, mu napsal týž Topolánek, coby tehdejší předseda opoziční strany, otevřený dopis, ve kterém pravil: "ODS se necítí jakkoliv vázána vládní pozicí na Mezivládní konferenci... Pro ODS je nepřijatelné jakékoliv zhoršení naší pozice uvnitř EU vůči podmínkám, garantovaným nám v smlouvě o našem přístupu k EU a ve smlouvě z Nice. Jedná se především o plánované nahrazení dosavadního systému vážených hlasů, založeného na principu "degresivní proporcionality" systémem tzv. populačním, založeným na počtu obyvatel jednotlivých států EU, při většinovém hlasování v Evropské radě. Taková změna výrazně redukuje náš vliv v Evropské radě, bez ohledu na nastavení hranic pro kvalifikovanou většinu a proto není v zájmu ČR."
Není zvláštní, proč týž Mirek Topolánek stejný model hlasování, podle jeho vlastních slov nevýhodný pro Českou republiku, systém, který zdvojnásobuje hlas Spolkové republiky Německo a který snižuje o polovinu hlas České republiky, v Radě ministrů EU podpořil coby premiér na summitu v Bruselu a Lisabonskou smlouvu dnes vydává za vítězství? Jak má pak občan věřit politikům, když podle funkcí mění své postoje?!
Proč asi politici slepě poslouchají vábení eurovůdců? Není zvláštní, že pan vehementní europeista Vondra chce kandidovat za ODS na europoslance?
Není proto divu, že se při sledování činnosti našich politiků začínaly ozývat hlasy našich čtenářů, že i prezident Klaus se zlomí a pod nějakou "velevážnou" záminkou se postaví za přijetí Lisabonské smlouvy. Vydáním této knihy všem pochybovačům dokázal, že nemění své postoje ani pod obrovským tlakem europeistické vlády a dokonce i tlakem Ústavního soudu.
www.fragmenty.cz